Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo báječné k narození - 63 Tam k tý plachetnici přece doplavem

17. 02. 2017 14:21:54
...do firmy vyrábějící francouzské Cinzano se jelo na exkursi i případně něco vypít. Obepnutí největšího sudu se nezdařilo, byl příliš velký, ani celý manšaft na to nestačil a napít tam dali Středoevropanům jen jako z náprstku...

Pokračuji v Eddieho příhodách. Je se sportovním zájezdem v krásném městě Pau v podhůří francouzských Pyrenejí. Tam došlo mimo ty minule popsané ještě k jednomu, a to kulinářskému zážitku. Po výborné večeři, mase s pikantní omáčkou se jen zaprášilo. Pak ale po zkoumavých otázkách, co se to vlastně dobrého jedlo, pořadatelé prozradili - byla to kočka. To se vůbec jí? Tam tedy ano. S vynikající pikantní omáčkou. Pak hráli Ústečtí v blízkém Perpignanu. To je město, kde žijí Baskové, o nichž a jejich řeči se neví kam vůbec patří, odkud přišli. Zvláštní. Jsou to také ti, coby zde na pomezí Francie rádi vytvořili samostaný stát Euskadi. Hrálo se v prvním patře multisportovněkulturní haly, lajny na palubovce byly skleněné, tedy z nerozbitného skla, jimi prosvítalo osvětlení. Dole v přízemí pod herní plochou na házenou - ta byla v prvním patře - se konal zrovna baskický národní festival s kolovými tanci v krojích. Ty už česká výprava viděla před halou, kde se tanečníci shromažďovali. Poblíž Perpignanu je městečko Thuir. V něm sídlí firma vyrábějící, asi v licenci či jak, francouzské Cinzano. Jelo se tam na prohlídku s cílem případně i něco vypít. Snahou bylo společné obepnutí největšího sudu, což se ale ani celému mančaftu, který se držel za ruce, nepodařilo. Sud byl přímo obrovský. Pak dali francouzští vinaři Středoevropanům napít, ale jen jako z náprstku. To je tedy moc nepotěšilo a řekli si prý tehdy, kapitalisti hned tak něco zadarmo nerozdávají. O to víc se pak vydařila rozlučka se sportovním klubem, který je tu hostil.

Vojenský přístav Toulon u Marseille byl plný lodí a námořníků, tedy přesněji mariňáků - vojáků z celého světa. Ústečtí fotili jako diví. Americké torpedoborce, francouzské regaty, ponorky i školní plachetnice. Řekli jim - tady choďte jenom ve skupinách a nejméně po třech, je tu nebezpečno, jsou tu různé existence z celého světa. No tak to i bylo, ale z úplně jiného důvodu. Jdouce úzkou uličkou u přístavu, "uličkou lásky", což z domova zas tak ještě úplně neznali, když tu jedna spoře oděná žena vyběhla ze dveří a chytla Eddieho za lýtko levé nohy. Nejdříve strnul, pak zařval a prchal jako by jej na nože brali. Pak se hrál poslední zápas na jižním, tedy Azurovém, pobřeží Francie v Cannes, tedy městě filmových festivalů. Soupeřem byl tým SMUC Marseille, tehdejší mistr Francie. A s ním na tomto zájezdu ústecký celek prohrál za celou tohoroční francouzskou anabázi první a jediný zápas! Byl to těžký soupeř. Předtím hráli Ústečáci s domácími HC Cannes a ty porazili. A po zápase, tak jako většinou, byla večeře a trocha posezení. Pilo se trochu zvláštní, nějaké, jak říkal Eddie, prý lihové pivo značky Fischer. Dodnes to nebylo zapomenuto. Tenkrát jich Eddie prý vypil, ač normál je pro něj maximálně dvě, tři, - deset. Do hotelu se vraceli chlapci z Čech dost dlouho po půlnoci. A před krásným bílým hotelem s palmami, ve kterém byli ubytováni, se hoši zadívali do dáli na krásné vlnící se Středozemní moře, od něhož dnes budou už definitivně odjíždět na sever, na jeho vlny, plachetnice kotvící v dáli a měsíc nad vlnami. Poezie. Tedy z té dáli. "Tam k tý plachetnici přece doplavem, ne?", někdo vykřikl. Doplavali, ale bylo to o fous, dramatické. Ráno, když odjížděli, tedy po desáté dopoledne po pozdní snídani hledí na moře a Eddie prý povídal: "Podívejte se na ty tááákhle obrovské vlny. No, my blbové, vždyť jsme tam mohli i zůstat!"

Při cestě Švýcarskem měli zajištěné přenocování na jedné z horských chat poblíž města Sion. Ale vždy, když chtěli odbočit z hlavní dálnice vzhůru do průsmyku, objevila se silniční značka - šířka jen 2.30. Pro švýcarské úzké třeba i poštovní busy ideální, ne pro velké, jako byl ten z Čech. Dva by se totiž nemohly vyhnout. A tak znovu a dál a dál. Takhle objeli přes 200 kilometrů přes Interlaken kolem jezer, a když se objevili pod jejich horskou chatou a hotelem v jednom, znovu značka 2.30. To už řidič nevydržel a vjel tam a bylo to. Údolím k Matterhornu do střediska Zermatt svým busem nemohli. Tam nic s čoudícím motorem nemůže - jen elektrický vláček, koně, elektromobily. Z Zermattu vede vzhůru lanovka-zubačka na vyhlídku Gornergrath. Tam vyrazili. S krásným výhledem na Matterhorn, Breithorn, Monte Rosu a další alpské velikány. Neskutečná scenérie, odměna za předešlé sportovní i turistické výkony. Nahoře u meteorologické stanice sedí výprava Němců - starších důchodců a klidně svačí. Najednou silný hvizd, vůdce píská na píšťalu, všichni rázem schovávají nedojedené chleby do ruksaků a nastupují ve dvojstupu k cestě "do hory". Ano, tak to má být, německá kázeň je proslulá, stejně tak, jako americká "znalost" světové geografie. Protože když naši borci z Čech zastavili v Chamonix, hned vyrazili lanovkou na jednom sloupu na Augiulle du Midi, předhoru Mont Blanku, co se nestalo... Nádhera. Výhledy. Alpy. V lanovce jeden z nejklidnějších hochů Kurt najednou povídá, "nejdou mi hodinky a to už po čtvrté." Hodil je v lanovce na zem a začal po nich, k překvapení všech, šlapat. No a přítomní Američané, kterým je naprosto jedno, odkud kdo je, si mezi sebou povídají: "No tedy ti Jugoslávci, tedy jako naši hoši z Ústí - Slovan jako Slovan, jsou ale divocí, že..."

Křišťálová Lupa 2016
Autor: Ervín Dostálek | pátek 17.2.2017 14:21 | karma článku: 3.86 | přečteno: 104x

Další články blogera

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 74 Jak se lze stát Dolomitenmannem...

.zážitkem v Dolomitech byl Svátek hor, všech těch, co hory vzaly k sobě, sešly se horolezecké spolky, zpívalo se, vzpomínalo na Rodolfa, Giuseppa, pekly se klobásy, teklo víno a na Cimách lezli ti, co to uměli a byli ještě živí..

22.2.2017 v 18:51 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 73 A norští hasiči už sjížděli po tyčích...

..co je? Po půlnoci, v řídkém lese u jezera, rachot, mohutné světlo. Eddieho parta otevírá zipy stanů: jsou uprostřed ostrého cvičení švédské královské armády, mezi stany jedou obrněné transportéry, třaskají dělobuchy, světlice..

22.2.2017 v 15:21 | Karma článku: 3.52 | Přečteno: 81 | Diskuse

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 72 Po západu slunce nejste v horách nikdy už sami...

..ve Skandinávii vládnou trollové, bytosti, jež mají neobyčejnou moc a zjevují se lidem mezi západem a východem slunce, člověk si z nich nesmí udělat nepřátele a musí se k nim chovat s náležitou úctou, být s nimi zkrátka zadobře..

21.2.2017 v 18:49 | Karma článku: 3.50 | Přečteno: 79 | Diskuse

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 71 "Nikam nechoď, dnes jdeme s Japonci!"

.legendární loď Vasa měla být chloubou švédské flotily, ale na výsluní nevydržela dlouho, stačil nepříliš silný závan větru a ve své době největší loď světa pohřbilo na 333 let moře, vrak ze 17. st. ale vytáhli a zrekonstruovali..

21.2.2017 v 15:16 | Karma článku: 3.91 | Přečteno: 78 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 74 Jak se lze stát Dolomitenmannem...

.zážitkem v Dolomitech byl Svátek hor, všech těch, co hory vzaly k sobě, sešly se horolezecké spolky, zpívalo se, vzpomínalo na Rodolfa, Giuseppa, pekly se klobásy, teklo víno a na Cimách lezli ti, co to uměli a byli ještě živí..

22.2.2017 v 18:51 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 73 A norští hasiči už sjížděli po tyčích...

..co je? Po půlnoci, v řídkém lese u jezera, rachot, mohutné světlo. Eddieho parta otevírá zipy stanů: jsou uprostřed ostrého cvičení švédské královské armády, mezi stany jedou obrněné transportéry, třaskají dělobuchy, světlice..

22.2.2017 v 15:21 | Karma článku: 3.52 | Přečteno: 81 | Diskuse

Petr Pošmourný

VK33 - Mlčeti zlato, nebo filtrovat!

Můj život byl a stále je plný neuvěřitelných náhod, včetně zamotaných sledů událostí. Každodenní nepříjemný střet s šedivě nudnou realitou životů ostatních lidí, mne časem donutil obrnit se mlčením. Bylo těžké vydržet až do teď!

22.2.2017 v 8:00 | Karma článku: 7.51 | Přečteno: 320 | Diskuse

Petr Nevěčný

Kopejte do Trumpa!

Tak jako u nás doma si každý kopne do Zemana,ve Spojených státech je poslední dobou čestnou povinností levicového intelektuála nenechat na Zrumpovi suché nitě. Přidali se dokonce i někteří (bezesporu vysoce inteligentní) hráči NFL

21.2.2017 v 18:50 | Karma článku: 21.26 | Přečteno: 710 | Diskuse

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 72 Po západu slunce nejste v horách nikdy už sami...

..ve Skandinávii vládnou trollové, bytosti, jež mají neobyčejnou moc a zjevují se lidem mezi západem a východem slunce, člověk si z nich nesmí udělat nepřátele a musí se k nim chovat s náležitou úctou, být s nimi zkrátka zadobře..

21.2.2017 v 18:49 | Karma článku: 3.50 | Přečteno: 79 | Diskuse
Počet článků 77 Celková karma 5.13 Průměrná čtenost 136

Viz výše v části Představte se nám - nevím v čem se tyto dvě rubriky liší



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.