Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo báječné k narození - 111 Za polární kruh na ostrovy"půlnočního" Slunce norské Lofoty

14. 03. 2017 12:58:00
.nádherným zážitkem je půlnoční západ Slunce, kdy ohnivá sluneční koule se na okamžik kratičce dotkne okrajem horizontu oceánu a hned se zase vyhoupne zpátky a opět stoupá, na Lofotech nezapadá na západ, ale na sever, to je, co!..

Třetími nejpřitažlivějšími ostrovy světa jsou podle National Geographic Lofoty při norském pobřeží. Nalézají se sice hodně na severu, ale i přes svoji polohu na nich vládne poměrně mírné oceánské klima. Leží 100 až 300 km severně od polárního kruhu, tj. mezi 67. a 68. stupněm severní šířky (tedy podobně jako centrální Grónsko nebo severní Aljaška), ale Golfský proud dělá divy, teplý 12 až 14 stupňů podnebí zmírňuje. Jih Lofot je nejsevernějším místem na Zemi, kde průměrná teplota nikdy neklesá pod nulu a tvoří tak mimořádnou klimatickou anomálii. Od norské pevniny je souostroví odděleno Vestfjordem, nejvýznamnější ostrovy jsou propojeny tunely a silničními mosty. Je to kolem 80 ostrovů. Název Lofoten je moderní formou slova Lofotr, což je starý název ostrova Vestva°goy. Existuje několik způsobů, jak se na ně i přes jejich poměrnou odlehlost, dostat. Nejrychlejší je samozřejmě letecké spojení do hlavního města souostroví - Svolvaeru.

Jiný způsob vyžaduje dopravit se do pobřežních měst pevninského Norska Bodo či Narviku a zde nasednout na pravidelnou převozní loď. Lze využít i lodní společnosti Hurtigruten, která objíždí severním Atlantikem celé pobřeží Norska a na Lofotech vystoupit. Anebo se zúčastnit poznávacího zájezdu po Norsku či celé Skandinávii, který vyvrcholí právě na Lofotech. Ten poslední způsob je zajímavý s možností poznání řady míst, ale náročný na přejezdy autobusem. Vždyť Norsko je svou délkou snad nejdelší zemí Evropy. Eddie, o kterém a jeho cestách tu už delší dobu píšeme, zvolil tu poslední variantu. A nelitoval. Po překročení polárního kruhu se výprava dostala do přístavu Skutvik. Odtud plující trajekt do hlavního města souostroví Lofoty do Svolvaeru má jednu zastávku na malém ostrově Skrova. "Ať tam probůh nikdo nevystoupí", volá průvodkyně. "Nikdo z "našich" naštěstí nevystoupil", říká Eddie.

Na Lofotech je krásné, že nikdy nevíte, v jaké náladě vás uvítají. Jednou jsou majestátní štíty zahaleny těžkým mlhovým oparem a stálé mrholení se slanou příchutí časem promočí i ty nejodolnější oblečení, ale během hodiny je vše jinak - mraky se jakoby zázrakem ztratí, azurově modré nebe dokonale ladí s horským masivem a zelenými loukami a na pobřeží se usmívají červené domečky s všudypřítomnými dřevěnými sušáky na ulovené tresky, zvanými hylery. Jako jeden z prvních popsal své dojmy z Lofot spisovatel Bjoernstjerne Bjoernson v roce 1869, když se k nim přibližoval na plachetnici: "Lofotské pohoří začíná modrat. Nevím co jest krásnější, vidět je z dálky jako tmavě modrou ucelenou hradbu s tisícem věží, blýskajících se na slunci, kam až oko dohlédne, nebo nechat je na sebe působit matoucím způsobem, kdy se jeden vrcholek sklání k jinému před ním i za ním, a noří se ve vodě jako hrající si velryby, nebo křičící ptáci, anebo pomalu se k nim přibližovat a vplout do otevírající se hradby, na které se pomalu zvýrazní každý vrcholek, jenž je divočejší než ostatní..."

"Stejně tak připadaly nám", říká Eddie o prvních dojmech ze souostroví. Lofotské pohoří - Lofotenveggen, je opravdovou dominantou. Hory se táhnou od severovýchodu na jihozápad celým souostrovím a přestože nejvyšší vrcholky měří kolem tisíce metrů, vzhledem k impozantnosti si v ničem nezadají s velehorami, jako jsou Alpy. Strmé štíty ční totiž přímo z mořské hladiny a tím se zdají být mnohem vyššími, než ve skutečnosti jsou. Patří mezi nejstarší hory na světě, vznikaly před mnoha miliony let a jsou vulkanického původu. Základ tvoří syenit, žula, magnetit a rula a typický hornatý vzhled jim vtiskl ledovec. Dnes se někdy mluví o Lofotské zdi. Podle legendy je vytvořil bůh Thor, aby měl dohled na všechny rybáře. Mnoho lofotských vrcholů má svoji vlastní historii - např. Vagakallen je hora okouzlujícího obra.

Po přistání vneoficiálním hlavním městě Lofot Svolvaeru se 4150 obyvateli, nás vítá Svolvaergeita, 569 metrů, tedy nadmořské i absolutní výšky - vysoký štít. Je to hlavní dominanta města a také jeden ze symbolů celého souostroví. Nazývá se Svolvaerský kozel a má dvojitý rozeklaný vrchol a je výzvou odvážlivcům. Ti šplhají na vrchol a pak skáčí z jednoho rohu na druhý. K úpatí hory se dostane každý, ale vydrápat se na "roh" Storhornet nebo Lillehornet představuje cca 40 metrů obtížného lezení a skok mezi rohy, dlouhý 1,5 metru. Vrchol hory byl poprvé zdolán v roce 1910. Eddie, ani nikdo z výpravy, jejímž byl členem, to nezkoušeli. Výprava zamířila do Sildpollnes Sjocamp, kempu na poloostrově s kostelíkem a výhledem na pobřežní hradbu horských štítů nad Austnesfjordem na jednom z větších ostrovů, zvaném Vestva°goy. Druhý den je na programu návštěva Lofotské katedrály v Kabelvagu. Je to největší dřevěný kostel na sever od Trondheimu, do kterého se prý vejde až 1200 sedících návštěvníků. Po většinu roku zeje prázdnotou, plní ho pouze turisté. Jenom v zimě, v tresčí sezóně, jej zaplní rybáři. Další zastávkou je Mořské aquarium. Je sympatické, že v něm jsou vidět pouze živočichové, žijící v okolních mořích, tedy tuleni, ryby, mořští raci, kraby, sasanky, hvězdice, venku leží lebka velryby u obrovské kotvy. Další den se pojede za Vikingy a památkách po nich, potom za rybařením, v očekávání je i jeden z nádherných zážitků, který Lofoty nabízejí - půlnoční západ Slunce, návštěva městečka s nejkratším názvem - A° a nakonec i mořský vír z románů Julese Verna. Tak na to se Eddie a jeho souputníci už teď těší. Takže na těchto stránkách zas příště, jó?

Autor: Ervín Dostálek | úterý 14.3.2017 12:58 | karma článku: 4.27 | přečteno: 103x

Další články blogera

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 8: Praotec Čech a Přemysl Oráč - mýty či skutečnost?

Kosmas: "Ani nedooral brázdu, vzal boty z lipového lýčí, zarazil do země otku - tedy prut, kterým poháněl voly a vyrazil na Libušině bělouši, s kterým poslové od kněžny za ním přišli, na pražský Vyšehrad, kde se stal knížetem"....

25.4.2017 v 6:41 | Karma článku: 6.08 | Přečteno: 94 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 7:Bude řeka Labe významnou dopravní cestou nebo královstvím bobrů?

Plavba po Labi má tradici, lodě po proudu pluly s pomocí plachet či vesel, proti proudu lodě vlekli nádeníci z polabských vesnic, první parník z Drážďan do Ústí n/L vyplul r. 1838, první český parník BOHEMIA o šest let později...

24.4.2017 v 6:53 | Karma článku: 6.96 | Přečteno: 135 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 6: V Česku ojedinělý přeshraniční skiregion Klínovec-Fichtelberg

r. 1817 stála na vrcholu nejvyšší hory Krušných hor Klínovce (1244 m) dřevěná rozhledna, v 19. st. byla vybudována zpevněná cesta, dnes je zde přeshraniční skiareál s 30 km sjezdovek jako bezkonkurenční lyžařské středisko celé ČR.

23.4.2017 v 7:43 | Karma článku: 4.47 | Přečteno: 121 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 5: Bájný Wogastisburg, kde zvítězil kníže Sámo, byl u Podbořan?

Rohovce z Vršoviců připravili o loviště na střední Vltavě Přemyslovci, on postavil pevnost na hoře Rubín u Podbořan, badatelé tvrdí, že tento Rubín je bájným vrchem Wogastisburg, kde kníže Sámo porazil franckého krále Dagoberta...

22.4.2017 v 7:24 | Karma článku: 11.77 | Přečteno: 382 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Bohdan Koverdynský

Americký sen (85)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. O kolech, koních a saxofonu. Vancouver, prosinec 1997.

25.4.2017 v 20:02 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Iva Marková

Kdo je nepřítel? Mně nepřítel zachránil život.

Určitě znáte dost lidí, kteří prošli vaším životem krátce, ale nezapomenutelně......................

25.4.2017 v 19:14 | Karma článku: 12.32 | Přečteno: 198 | Diskuse

Vojtěch Fišera

(K)lidem

„Lidé byli stvořeni k tomu, aby byli milováni, a věci k tomu, aby byly používány. Svět je v chaosu proto, že vše je naopak.“

25.4.2017 v 18:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 60 | Diskuse

Olga Makarova

Oděná do měsíčního svitu

„Co tady zase děláme?“ „Čekáme na Ni.“ „Už zase?“ „Ano. A já tady budu tak dlouho, dokud ji neuvidím.“ „Počkej, ty vážně pořád věříš tomu, že ji uvidíš? Není to celé náhodou jenom tvůj sen, tvůj výmysl?“

24.4.2017 v 16:09 | Karma článku: 7.38 | Přečteno: 193 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Štvanice lupiče a agentky FBI

Ona je zvláštní agenta FBI, on na desátém místě žebříčku nejhledanějších zločinců FBI. Byla to ona, komu se ho podařilo dopadnout, ale nyní je opět na svobodě. Co teď udělá? No přece se k němu přidá...

24.4.2017 v 10:52 | Karma článku: 4.34 | Přečteno: 225 | Diskuse
Počet článků 212 Celková karma 4.70 Průměrná čtenost 118

Viz výše v části Představte se nám - nevím v čem se tyto dvě rubriky liší



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.