Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo báječné k narození - 112 Jako Viking s přilbou na hlavě a bojovou sekerou v ruce

15. 03. 2017 6:57:44
..Benátčan Pietro Querini zahnán mořskými proudy na neobydlený ostrov Lofot: "Jestli se nám tresky vyhnou, co nám zůstane?" Během 4 dní jedli jenom ryby a ty je zachránily od smrti hladem, námořníky odvezla loď naplněná treskami..

V minulém blogu Eddie přistál na norském souostroví Lofoty v městě Solvaeru a obdivuje místní pořád se měnící počasí i vysoké hory jakoby vyrůstající z moře. A navštívil i Lofotskou katedrálu v Kabelvagu a Mořské aquarium. Teď se jde zajímat o Vikingy. V době Vikingů žilo na území Lofot několik vikinských náčelníků a sídlo jednoho z nich se zde zachovalo dodnes. A bylo patričně zrekonstruováno a zpropagováno. Největší objevená hodovní síň ve Skandinávii z té doby, zde turisty hojně navštěvovaná, má úctyhodnou délku 83 metrů. Tady se dnes nachází vikinské muzeum v Borgu zvané LOFOTR. Představuje vedle vikinských lodí i každodenní aktivity tehdejší populace. Místo Eddie s výpravou navštívil, prohlédl si ukázky života z minulých dob, vyfotografoval se s vikinskou přilbou na hlavě a obrovskou bojovou sekyrou v ruce. Při tom všem jej i jeho kamarády pozoroval jedním okem vikinský bůh Odin - tedy ne zrovna On, ale jeho dřevěná socha poblíž.

Účastníci akce se dozvídají, kdo to vlastně byli Vikingové. Byli to mocní námořní bojovníci ze Skandinávie a Dánska v období mezi 9. - 12. stoletím, kteří zakládali u fjordů - hlubokých mořských zálivů, své osady. Podle toho dostali jméno ("vík" = hluboký fjord). Motivy vikinských výprav byly různé. Buď šlo o pirátské, ale zároveň objevitelské výpravy za účelem obstarání potravy a výstroje, nebo o větší výpravy s politickými cíli. Také tažení s cílem kolonizace či námořní cesty obchodního charakteru. Hlavním výměnným zbožím byly otroci z dobytých území a kožešiny. Základem moci a nejcennějším majetkem byly jejich lodě, vrchol tehdejšího technického a stavitelského umění. Ale nežili jen bojem. To vidí návštěvníci z Čech i ostatní na ukázkách ve skanzenu. Řemeslníci zde vyrábějí lodě, muž brousí na kameni kosti a paroží, žena tká a vyšívá koberce, jiná vyrábí hliněné nádoby. Z kotle, zavěšeného nad ohněm se kouří a dvě ženy nabírají dřevěnou naběračkou pravé vikinské jídlo, které je připravováno přímo před návštěvníky skanzenu. Je to maso s omáčkou vonící směsicí bylin. S prominutím, není dnes zdarma, slušný obnos se musí uhradit. U jezera kotví pravá vikinská loď, za kovárnou vyrábí vyousáč dřevěné uhlí jako před tisíci lety. Ale na rozdíl od té doby mluví velmi dobře anglicky.

Hlavním zdrojem obživy Lofoťanů jsou turistický ruch, rybolov a s tím spojená odvětví. Lovu ryb, který se každý rok koná od poloviny ledna do poloviny dubna, se účastní stovky malých rybářských lodí Většinu úlovku tvoří tresky (norsky Torrfisk), které jsou následně sušeny a většinou exportovány. Za rybařením se sem vydává každoročně i mnoho turistů, vlastně rybářů. Buď na vlastní pěst, či pomocí organizovaných zájezdů na osvědčená místa. Pro rybaření na moři, ať už z lodi nebo z pevniny, nejsou potřeba žádná povolení a pro rybaření na ostatních plochách lze je koupit na poště, v některých obchodech či turistických kancelářích. Ryby jsou na Lofotách jedním z hlavních artiklů a setkat se s nimi dá skoro všude, ať už v restauracích, či v podobě visících solených tresek, jež jsou místní specialitou. A ochutnat zde jakoukoli rybu se určitě vyplatí. I česká výprava zastavuje před specializovaným obchodem a účastníci zájezdu nakupují tresky, čerstvé lososy aj. V zimě připlouvají do zdejších fjordů i velryby a kosatky, po jejichž stopách se pořádají safari výlety.

Již v lednu roku 1432 napsal Benátčan Pietro Querini, který při cestě z Kréty do Flander ztroskotal a vinou mořských proudů se ocitl na jednom z neobydlených ostrovů Lofot: "Bylo to tak, a zůstane to tak. Jestli se nám tresky vyhnou, co nám pak zůstane?"......"a během čtyř dní jsme je jedli bez jakékoliv změny"...Od smrti hladem je zachránily ryby. Zotavené námořníky odvezla pak na pevninu loď naplněná po okraj treskami. Zprávy pozorovatele Queriniho byly pak důležitým zdrojem poznání oblasti. Novým impulsem hospodářské prosperity znamenající i příliv obyvatel byla i velká migrace sleďů v 19. století. Ta položila základ dnešního osídlení. Hlavní lovecká sezóna začíná koncem ledna, kdy sem tresky připlouvají do relativně teplých vod, které nezamrzají, třít. Za nimi se sem už od nepaměti stahují rybáři z celého Norska. Sezóna trvá do dubna. Tresky se suší na dřevěných sušácích - hylerech (foto nahoře). Pro ubytování sezónních rybářů slouží zejména tradiční červené domky, zvané rorbu, které jsou postaveny na kůlech přímo u vody. Tradičně červená barva je pozůstatkem z dob, kdy byly domky natírány tresčím tukem a krví. Dnes sem už pronikly i modernější nátěrové hmoty. Rorbu jsou navíc dnes pronajímány i turistům. Ještě jednou se zastavíme na Lofotách - a už konečně při tom půlnočním zapadajícím či vlastně nezapadajícím Slunci. Tak příště!

Autor: Ervín Dostálek | středa 15.3.2017 6:57 | karma článku: 3.87 | přečteno: 105x

Další články blogera

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 8: Praotec Čech a Přemysl Oráč - mýty či skutečnost?

Kosmas: "Ani nedooral brázdu, vzal boty z lipového lýčí, zarazil do země otku - tedy prut, kterým poháněl voly a vyrazil na Libušině bělouši, s kterým poslové od kněžny za ním přišli, na pražský Vyšehrad, kde se stal knížetem"....

25.4.2017 v 6:41 | Karma článku: 6.08 | Přečteno: 94 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 7:Bude řeka Labe významnou dopravní cestou nebo královstvím bobrů?

Plavba po Labi má tradici, lodě po proudu pluly s pomocí plachet či vesel, proti proudu lodě vlekli nádeníci z polabských vesnic, první parník z Drážďan do Ústí n/L vyplul r. 1838, první český parník BOHEMIA o šest let později...

24.4.2017 v 6:53 | Karma článku: 6.96 | Přečteno: 135 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 6: V Česku ojedinělý přeshraniční skiregion Klínovec-Fichtelberg

r. 1817 stála na vrcholu nejvyšší hory Krušných hor Klínovce (1244 m) dřevěná rozhledna, v 19. st. byla vybudována zpevněná cesta, dnes je zde přeshraniční skiareál s 30 km sjezdovek jako bezkonkurenční lyžařské středisko celé ČR.

23.4.2017 v 7:43 | Karma článku: 4.47 | Přečteno: 121 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 5: Bájný Wogastisburg, kde zvítězil kníže Sámo, byl u Podbořan?

Rohovce z Vršoviců připravili o loviště na střední Vltavě Přemyslovci, on postavil pevnost na hoře Rubín u Podbořan, badatelé tvrdí, že tento Rubín je bájným vrchem Wogastisburg, kde kníže Sámo porazil franckého krále Dagoberta...

22.4.2017 v 7:24 | Karma článku: 11.77 | Přečteno: 382 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Bohdan Koverdynský

Americký sen (85)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. O kolech, koních a saxofonu. Vancouver, prosinec 1997.

25.4.2017 v 20:02 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 3 | Diskuse

Iva Marková

Kdo je nepřítel? Mně nepřítel zachránil život.

Určitě znáte dost lidí, kteří prošli vaším životem krátce, ale nezapomenutelně......................

25.4.2017 v 19:14 | Karma článku: 13.13 | Přečteno: 248 | Diskuse

Vojtěch Fišera

(K)lidem

„Lidé byli stvořeni k tomu, aby byli milováni, a věci k tomu, aby byly používány. Svět je v chaosu proto, že vše je naopak.“

25.4.2017 v 18:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 67 | Diskuse

Olga Makarova

Oděná do měsíčního svitu

„Co tady zase děláme?“ „Čekáme na Ni.“ „Už zase?“ „Ano. A já tady budu tak dlouho, dokud ji neuvidím.“ „Počkej, ty vážně pořád věříš tomu, že ji uvidíš? Není to celé náhodou jenom tvůj sen, tvůj výmysl?“

24.4.2017 v 16:09 | Karma článku: 7.38 | Přečteno: 194 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Štvanice lupiče a agentky FBI

Ona je zvláštní agenta FBI, on na desátém místě žebříčku nejhledanějších zločinců FBI. Byla to ona, komu se ho podařilo dopadnout, ale nyní je opět na svobodě. Co teď udělá? No přece se k němu přidá...

24.4.2017 v 10:52 | Karma článku: 4.34 | Přečteno: 226 | Diskuse
Počet článků 212 Celková karma 4.70 Průměrná čtenost 118

Viz výše v části Představte se nám - nevím v čem se tyto dvě rubriky liší



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.