Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo báječné k narození - 112 Jako Viking s přilbou na hlavě a bojovou sekerou v ruce

15. 03. 2017 6:57:44
..Benátčan Pietro Querini zahnán mořskými proudy na neobydlený ostrov Lofot: "Jestli se nám tresky vyhnou, co nám zůstane?" Během 4 dní jedli jenom ryby a ty je zachránily od smrti hladem, námořníky odvezla loď naplněná treskami..

V minulém blogu Eddie přistál na norském souostroví Lofoty v městě Solvaeru a obdivuje místní pořád se měnící počasí i vysoké hory jakoby vyrůstající z moře. A navštívil i Lofotskou katedrálu v Kabelvagu a Mořské aquarium. Teď se jde zajímat o Vikingy. V době Vikingů žilo na území Lofot několik vikinských náčelníků a sídlo jednoho z nich se zde zachovalo dodnes. A bylo patričně zrekonstruováno a zpropagováno. Největší objevená hodovní síň ve Skandinávii z té doby, zde turisty hojně navštěvovaná, má úctyhodnou délku 83 metrů. Tady se dnes nachází vikinské muzeum v Borgu zvané LOFOTR. Představuje vedle vikinských lodí i každodenní aktivity tehdejší populace. Místo Eddie s výpravou navštívil, prohlédl si ukázky života z minulých dob, vyfotografoval se s vikinskou přilbou na hlavě a obrovskou bojovou sekyrou v ruce. Při tom všem jej i jeho kamarády pozoroval jedním okem vikinský bůh Odin - tedy ne zrovna On, ale jeho dřevěná socha poblíž.

Účastníci akce se dozvídají, kdo to vlastně byli Vikingové. Byli to mocní námořní bojovníci ze Skandinávie a Dánska v období mezi 9. - 12. stoletím, kteří zakládali u fjordů - hlubokých mořských zálivů, své osady. Podle toho dostali jméno ("vík" = hluboký fjord). Motivy vikinských výprav byly různé. Buď šlo o pirátské, ale zároveň objevitelské výpravy za účelem obstarání potravy a výstroje, nebo o větší výpravy s politickými cíli. Také tažení s cílem kolonizace či námořní cesty obchodního charakteru. Hlavním výměnným zbožím byly otroci z dobytých území a kožešiny. Základem moci a nejcennějším majetkem byly jejich lodě, vrchol tehdejšího technického a stavitelského umění. Ale nežili jen bojem. To vidí návštěvníci z Čech i ostatní na ukázkách ve skanzenu. Řemeslníci zde vyrábějí lodě, muž brousí na kameni kosti a paroží, žena tká a vyšívá koberce, jiná vyrábí hliněné nádoby. Z kotle, zavěšeného nad ohněm se kouří a dvě ženy nabírají dřevěnou naběračkou pravé vikinské jídlo, které je připravováno přímo před návštěvníky skanzenu. Je to maso s omáčkou vonící směsicí bylin. S prominutím, není dnes zdarma, slušný obnos se musí uhradit. U jezera kotví pravá vikinská loď, za kovárnou vyrábí vyousáč dřevěné uhlí jako před tisíci lety. Ale na rozdíl od té doby mluví velmi dobře anglicky.

Hlavním zdrojem obživy Lofoťanů jsou turistický ruch, rybolov a s tím spojená odvětví. Lovu ryb, který se každý rok koná od poloviny ledna do poloviny dubna, se účastní stovky malých rybářských lodí Většinu úlovku tvoří tresky (norsky Torrfisk), které jsou následně sušeny a většinou exportovány. Za rybařením se sem vydává každoročně i mnoho turistů, vlastně rybářů. Buď na vlastní pěst, či pomocí organizovaných zájezdů na osvědčená místa. Pro rybaření na moři, ať už z lodi nebo z pevniny, nejsou potřeba žádná povolení a pro rybaření na ostatních plochách lze je koupit na poště, v některých obchodech či turistických kancelářích. Ryby jsou na Lofotách jedním z hlavních artiklů a setkat se s nimi dá skoro všude, ať už v restauracích, či v podobě visících solených tresek, jež jsou místní specialitou. A ochutnat zde jakoukoli rybu se určitě vyplatí. I česká výprava zastavuje před specializovaným obchodem a účastníci zájezdu nakupují tresky, čerstvé lososy aj. V zimě připlouvají do zdejších fjordů i velryby a kosatky, po jejichž stopách se pořádají safari výlety.

Již v lednu roku 1432 napsal Benátčan Pietro Querini, který při cestě z Kréty do Flander ztroskotal a vinou mořských proudů se ocitl na jednom z neobydlených ostrovů Lofot: "Bylo to tak, a zůstane to tak. Jestli se nám tresky vyhnou, co nám pak zůstane?"......"a během čtyř dní jsme je jedli bez jakékoliv změny"...Od smrti hladem je zachránily ryby. Zotavené námořníky odvezla pak na pevninu loď naplněná po okraj treskami. Zprávy pozorovatele Queriniho byly pak důležitým zdrojem poznání oblasti. Novým impulsem hospodářské prosperity znamenající i příliv obyvatel byla i velká migrace sleďů v 19. století. Ta položila základ dnešního osídlení. Hlavní lovecká sezóna začíná koncem ledna, kdy sem tresky připlouvají do relativně teplých vod, které nezamrzají, třít. Za nimi se sem už od nepaměti stahují rybáři z celého Norska. Sezóna trvá do dubna. Tresky se suší na dřevěných sušácích - hylerech (foto nahoře). Pro ubytování sezónních rybářů slouží zejména tradiční červené domky, zvané rorbu, které jsou postaveny na kůlech přímo u vody. Tradičně červená barva je pozůstatkem z dob, kdy byly domky natírány tresčím tukem a krví. Dnes sem už pronikly i modernější nátěrové hmoty. Rorbu jsou navíc dnes pronajímány i turistům. Ještě jednou se zastavíme na Lofotách - a už konečně při tom půlnočním zapadajícím či vlastně nezapadajícím Slunci. Tak příště!

Autor: Ervín Dostálek | středa 15.3.2017 6:57 | karma článku: 3.91 | přečteno: 112x

Další články blogera

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 90: Úplně nejhlubším údolím republiky je kaňon řeky Labe u Hřenska

Dnes poslední díl blogu: Krásu hledejte i doma, č.90. Možná, spíš určitě, už nebude zveřejněn. V každém případě sever, pro někoho divoký, je krásný, ač původem Pražák z Královských Vinohrad, zamiloval jsem si to tady navždycky...

9.6.2017 v 13:26 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 89: Už jste potkali slona na ulici ? V Ústí nad Labem to možné je

Asi nejsvažitější ZOO u nás má dolní vchod na úrovni řeky Labe a od horního krásné výhledy do labského údolí i okolní kopce, zahrada s chovatelskými úspěchy např. orangutana bornejského, když jen r. 2011 se tu narodilo 411 mláďat.

9.6.2017 v 8:18 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 28 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 88: Nádherný panoramatický výhled z nejvyšší české stolové hory

Nejen okouzlující výhled, ale unikátní proudění vzduchu, kdy díky stoupavým termickým proudům kol Děčínského Sněžníku se mísí proudy vzduchu až od Severního moře, pro jejichž blahodárné účinky bývá místo nazýváno "Větrné lázně"..

9.6.2017 v 7:02 | Karma článku: 6.93 | Přečteno: 180 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 87: Nejužší uličkou v České republice je Katova - (Ignáce Kayla)

Nejužší pojmenovaná ulice v ČR spojuje kadaňské Staré město se Špitálským předměstím a nazývá se Katova. V r. 2007 byla zapsána do České knihy rekordů a uskutečnil se zde Běh katů s červenou kápí Katovou uličkou, bylo jich prý 81

8.6.2017 v 12:52 | Karma článku: 5.10 | Přečteno: 145 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Stanislav Salvet

Slzy jednorožce

Ve starobylém lexikonu radí dávný rádce, jak uhranouti ženu, by svolna byla k lásce....................

21.7.2017 v 21:06 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 67 | Diskuse

Dita Jarošová

Slone v porculánu!!

Vracím se opět ke kauze nekonání letošního Open-air festivalu, legendárního českého Woodstocku... Postoj mnoha instancí k vám se mi zdá být mírně řečeno rozpačitý. Samozřejmě nejvíc mne "dostal " okřídlený několikanásobný termín

21.7.2017 v 17:32 | Karma článku: 6.43 | Přečteno: 168 | Diskuse

Milan Slanina

Já, já já, ... jenom já !!!

Vybral jsem si čas, způsob, místo i stav. Všechno, co jsem si v tomto životě prožil, mělo svůj smysl a já nemusím ihned vždy chápat, proč se mi to či ono stalo. Tento smysl však trvá dál a přesahuje mé rozumové vnímání světa.

21.7.2017 v 8:52 | Karma článku: 9.47 | Přečteno: 377 | Diskuse

Zdeněk Pokorný

At to uteče v práci :-).....aneb skrytá reklama na značku benzínové pumpy

.....je jedno jak dlouho ,jestli jen hodinu ,den ,nebo celý život .....důležité je , že tomu tak dávno je ..... Zdeněk Pokorný

21.7.2017 v 7:35 | Karma článku: 4.09 | Přečteno: 270 | Diskuse

Marcela Valouchová

Šutr 12 - Lex

V přistávací budově je čekalo překvapení. Jen co otevřeli dveře, sesypal se na ně hlouček mladých lidí oblečených v nejmodernějších společenských šatech centra Domoviny s úsměvy na rtech. Rozdávali letáky, skandovali hesla.

21.7.2017 v 7:20 | Karma článku: 4.28 | Přečteno: 147 | Diskuse
Počet článků 295 Celková karma 8.06 Průměrná čtenost 144

Viz výše v části Představte se nám - nevím v čem se tyto dvě rubriky liší



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.