Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo báječné k narození - 113 K obrovskému mořskému víru Maelstroemu Julese Verna a Poea

15. 03. 2017 8:18:45
...vír Maelstroem popsal už Jules Verne v knize Dvacet tisíc mil pod mořem i Edgar Alan Poe, pozoruje se na lodích či letecky, jeho intensita kulminuje uprostřed léta a nejvíc za úplňku, nebezpečí pro námořní dopravu je značné....

V minulých dvou blozích zabývajících se překrásným norským souostrovím dalekého severu Lofotami, kam se vydal i Eddie, protagonista všech předešlých blogů, s jeho partou jsme přistáli ve Svolvaeru, viděli rozeklané špice Svolvaergeity, navštívili Mořské akvárium a dřevěnou Lofotskou katedrálu pro 1500 sedících návštěvníků, byli v muzeu - skanzenu zvaném Lofotr, dozvěděli se kdo byli VIkingové a poznali způsob jejich života, přečetli si co o Lofotách sdělili spisovatel Bjoernson a v 15. století Benátčan Querini a zjistili, že ryby, hlavně tresky, jsou zde základem veškerého dění. V závěru lofotské anabáze se parta cestovatelů i s Eddiem vydala k majáku u obce Egum za fotografickými úlovky půlnočního slunce. Nejkrásnějším okamžikem k pozorování, ale i k fotografování je "západ" ohnivé slunečné koule nad mořem. Na ten se všicjni již z domova těšili!

Ke konci července se sluneční kotouč okolo půlnoci totiž jen na okamžik kratičce dotkne okrajem horizontu oceánu, a hned se zase vyhoupne zpátky a opět stoupá. A vzhledem k poloze Lofot zde slunce nezapadá na západ, ale na sever, to je co! Kolem šesté odpolední dorazila česká skupina na tábořiště u obce Eggum. Zde už je řada podobných nadšenců. Kolem třiadvacáté hodiny se Eddie vydává spolu s jedním z ortodoxních fotografů ke vzdálenému majáku na špici poloostrova. "Kolik je hodin?" ..ptá se fotograf. "Bez pár minut půlnoc", odpovídá Eddie. Slunce pomalu klesá k obzoru, aby se najednou "odrazilo" od mořské hladiny a začalo opět stoupat vzhůru. Fotoaparáty cvakají a všichni na pobřeží přítomní, jichž jsou desítky, nestačí žasnout nad tou nádherou. A teprve dlouho po půlnoci se ve svých stanech či pod širákem ukládají ke spánku.

Další den pokračuje výprava až na úplně jižní konec souostroví, dál už cesta nevede. Zde leží malé rybářské městečko s nejkratším názvem na světě - A°. Píše se jako A s kroužkem, čte se jako dlouhé Ó. Je to dnes už spíš skanzen, ale mají tam poštu s pekařstvím a dobrým chlebem. A je zde ještě řada historických objektů i domky rybářů - červená rorbu. Pak výprava přejede do obce Nesland na pobřeží a pasažéři po vystoupení z vozu putují cca 20 km podél pobřeží přes skály, potoky, podél zálivů, někdy i jištěni řetězy do obce se značkou UNESCO - Nusfjord. Je to malebná obec, kdy z druhé strany, od silnice, vybírají vstupné. Ale je tu i infocentrum s internetem.

Poslední den znamená odplutí Lofot. K nalodění dochází v přístavu Sorvangen. Svítí slunce, ale je větrno. Všichni fotografují vzdalující se horskou modrou hradbu Lofot, norská vlajka vlaje za zádí trajektu, za lodí je tradiční zpěněná brázda, rackové se už vrátili k ostrovům. Prudký vítr rve oděvy, Eddiemu odnáší do nenávratna památeční plátěnou čepici, ale nešť. Všichni se těší ještě na další přírodní zajímavost, kterých není na světě mnoho. Na obrovský mořský vír Maelstroem, popsaný již Julesem Vernem (Dvacet tisíc mil pod mořem) a Edgarem Allanem Poem. Tento neobvyklý přírodní jev se vyskytuje na jediném místě na světě a to v oblasti Lofot. Maelstroemů je několik. Ten nejmohutnější se nachází v oblasti mezi lofotskými ostrovy Vaeroy a Moskenesoya. Pozorovat se dá letecky nebo na lodích. Jeho intensita kulminuje na přelomu července a srpna. Vzniká střetnutím dvou příbojových vlnových mas vnikajících do mořské úžiny ze dvou protilehlých stran. Vír se zároveň velmi pomalu pohybuje a jeho nebezpečí pro námořní dopravu je značné, takže i dnes navigační koordináty pro lodě proplouvající touto oblastí korigují svoje záznamy a předpovědi v několikahodinových intervalech.

Eddie se skupinou se vydává na přístupnější víry v 3 km dlouhé a 150 m široké Saltstraumenské úžině. Přes úžinu vede obloukový most. Toto místo leží 13 km od městečka Loding na silnici Bodo - Fauske. Díky přílivu a odlivu se zde čtyřikrát denně přemisťuje 400 milionů kubických metrů vody rychlostí 20 námořních uzlů. Je úplněk, takže síla víru je silnější než jindy. Silné proudění kulminuje po 21 hodině. Voda se řítí do oceánu a pod mostem česká výprava pozoruje krásné mohutné víry, ozářené nízkým sluncem. Malá motorová loď má starosti s plným výkonem plout proti proudu, Eddie fotografuje a poté s dalšími nasedá do autobusu, kterým budou směřovat na jih. Do dalších krásných míst Norska, i do měst Trondheimu, Osla a jiných a potom už s obrovskou přehršlí zážitků domů - do Čech. Ale Lofoty - to bylo opravdu něco!

Autor: Ervín Dostálek | středa 15.3.2017 8:18 | karma článku: 4.85 | přečteno: 118x

Další články blogera

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 8: Praotec Čech a Přemysl Oráč - mýty či skutečnost?

Kosmas: "Ani nedooral brázdu, vzal boty z lipového lýčí, zarazil do země otku - tedy prut, kterým poháněl voly a vyrazil na Libušině bělouši, s kterým poslové od kněžny za ním přišli, na pražský Vyšehrad, kde se stal knížetem"....

25.4.2017 v 6:41 | Karma článku: 6.08 | Přečteno: 94 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 7:Bude řeka Labe významnou dopravní cestou nebo královstvím bobrů?

Plavba po Labi má tradici, lodě po proudu pluly s pomocí plachet či vesel, proti proudu lodě vlekli nádeníci z polabských vesnic, první parník z Drážďan do Ústí n/L vyplul r. 1838, první český parník BOHEMIA o šest let později...

24.4.2017 v 6:53 | Karma článku: 6.96 | Přečteno: 135 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 6: V Česku ojedinělý přeshraniční skiregion Klínovec-Fichtelberg

r. 1817 stála na vrcholu nejvyšší hory Krušných hor Klínovce (1244 m) dřevěná rozhledna, v 19. st. byla vybudována zpevněná cesta, dnes je zde přeshraniční skiareál s 30 km sjezdovek jako bezkonkurenční lyžařské středisko celé ČR.

23.4.2017 v 7:43 | Karma článku: 4.47 | Přečteno: 121 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 5: Bájný Wogastisburg, kde zvítězil kníže Sámo, byl u Podbořan?

Rohovce z Vršoviců připravili o loviště na střední Vltavě Přemyslovci, on postavil pevnost na hoře Rubín u Podbořan, badatelé tvrdí, že tento Rubín je bájným vrchem Wogastisburg, kde kníže Sámo porazil franckého krále Dagoberta...

22.4.2017 v 7:24 | Karma článku: 11.77 | Přečteno: 382 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Bohdan Koverdynský

Americký sen (85)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. O kolech, koních a saxofonu. Vancouver, prosinec 1997.

25.4.2017 v 20:02 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Iva Marková

Kdo je nepřítel? Mně nepřítel zachránil život.

Určitě znáte dost lidí, kteří prošli vaším životem krátce, ale nezapomenutelně......................

25.4.2017 v 19:14 | Karma článku: 12.32 | Přečteno: 198 | Diskuse

Vojtěch Fišera

(K)lidem

„Lidé byli stvořeni k tomu, aby byli milováni, a věci k tomu, aby byly používány. Svět je v chaosu proto, že vše je naopak.“

25.4.2017 v 18:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 60 | Diskuse

Olga Makarova

Oděná do měsíčního svitu

„Co tady zase děláme?“ „Čekáme na Ni.“ „Už zase?“ „Ano. A já tady budu tak dlouho, dokud ji neuvidím.“ „Počkej, ty vážně pořád věříš tomu, že ji uvidíš? Není to celé náhodou jenom tvůj sen, tvůj výmysl?“

24.4.2017 v 16:09 | Karma článku: 7.38 | Přečteno: 193 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Štvanice lupiče a agentky FBI

Ona je zvláštní agenta FBI, on na desátém místě žebříčku nejhledanějších zločinců FBI. Byla to ona, komu se ho podařilo dopadnout, ale nyní je opět na svobodě. Co teď udělá? No přece se k němu přidá...

24.4.2017 v 10:52 | Karma článku: 4.34 | Přečteno: 225 | Diskuse
Počet článků 212 Celková karma 4.70 Průměrná čtenost 118

Viz výše v části Představte se nám - nevím v čem se tyto dvě rubriky liší



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.