Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo báječné k narození - 118 Jak a proč se hned tentokrát Eddie žádným milionářem nestal

17. 03. 2017 7:11:08
..pan Sládek ze Šumavy je tu po třetí, volal sto třicet devětkrát, dnes už musí postoupit na milionářské křeslo, po zkušebních rozstřelech je jasnou jedničkou, režisér žádá zpomalit, to udělá, zřejmě ztratil rytmus, nepostupuje...

Hned upřímně - kdyby se Eddie, postava z našich blogů, milionářem stal, tyto řádky by asi nevznikly. Se mnou by se nebavil, jeho život by dostal jiný směr a nebylo by o čem psát. Už by býval jen plánoval, připravoval a uskutečnil cestu kolem světa, při níž by určitě nevynechal Nový Zéland, Tahiti, Havaj, Velký kaňon a několik národních parků v Americe a další světové destinace. Ale nestalo se tak. Jak to tehdy tenkrát vlastně bylo? Po telefonickém přihlášení - asi pětkrát, to není moc - zavolání do Prahy a zodpovězení několika těžkých otázek, šťastném vylosování, které se dá, jak řekl jeden známý, přirovnat k hození šesti šestek v kostkách, postoupil Eddie do jednoho ze soutěžních a natáčecích kol televizní vědomostní soutěže "Chcete být milionářem?". Do telefonu pohovořil o svých zálibách a koníčcích, prozradil co by dělal s vyhranými milióny a byl mu určen termín natáčení v Praze. To, že toto píšu, a Eddie s tím souhlasil, je výsledkem krátkého váhání napsat, či nenapsat o tom, zda sdělit, kde se stala chyba, a tedy jak by řekl Václav Klaus - nevítězství, a taky malá informace těm, pokud o ni stojí, kteří budou vylosováni k účasti v podobné či jiné soutěži příště. Jak to tam prostě na kopci nad Prahou v barrandovských ateliérech, nebo třeba někde jinde, chodí, či vlastně chodilo, nebo chodit asi bude.

Když to milá paní z televize NOVA Eddiemu zatelefonovala, že je účastníkem vědomostní soutěže CHCETE BÝT MILIONÁŘEM, jeho syn pravil - vezmi encyklopedii a uč se. Ale to samozřejmě nejde, v hlavě zůstává to, co člověk ve svém životě poznal, viděl, četl, slyšel, zažil a hovořil o tom, a ne to, co si chce bez ladu a skladu za tři dny nalít do hlavy. Takže encyklopedie Diderot, internet a jeho wikipedie i encyklopedie Brittanica a jiné pomůcky, zůstaly netknuty. Zašel alespoň do prodejny knih, kde se chtěl podívat na příručku Modely přípravy uchazečů o studium na humanitních fakultách Univerzity Karlovy. Poslední exemplář knihy sice byl k dispozici za pouhých sto deset korun, otázek hodně, ale vyznačené správné odpovědi žádné. Takže doučování zanechal. A taky to nakonec, jak se v pravý čas ukázalo, nebylo vůbec to nejdůležitější. Bylo to něco úplně, ale úplně jiného.

Studio 2 televize NOVA v Praze na Barrandově našel snadno. Nad hlavní budovou vlála česká, americká a britská vlajka. Na počest Bruce Willise, který sem zavítal o den později do filmových ateliírů, to ale asi nebylo. Všude samá ochranka a securite, plno lidí, ale dokonalá organizace. Šatna účastníků soutěže byla v čísle třináct. Sem, do toho tradičně nejsmůlovatějšího čísla, asi jiní nechtěli. Na jiných šatnách visely nápisy Štefam Margita a Hana Zagorová, Zlatíčka, Vladimír Čech a další. Vnadná asistentka Markéta v superkrátké sukni vede Eddieho podepsat smlouvu s Českou produkční 2000, pak mu stejně jako ostatním v maskérně jezdí odbornice maskérky štětečky po obličeji, pudrují je, aby se v záběru televize neleskli, a nakonec jdou účastníci akce na zkoušku do studia číslo dvě. Před ním visí na stěně na obrovské "plachtě" denní itinerář - v kolik hodin a minut přichází režisér, kdy uklízečky, kdy jde kdo na svačinu a podobně. Ale je tam znázorněn také detailní způsob výběru dnešních účastníků soutěže. A Eddie se z něj dozvídá, že několikatisícový počet telefonujících je dělený určitým koeficientem, takže konečný výběr k akci vychází na každého snad půldruhatisícového. Opravdu, jako hodit těch šest šestek najednou v kostkách.

Přichází pomocná režisérka, která účastníky informuje, co za chvíli přijde. Pak si hráči zkouší mačkat tlačítka, což, jak brzy zjišťují, je ta nejdůležitější věc k cestě k úspěchu v celé soutěži. Je tu mezi nimi třeba pan Sládek ze Šumavy, který se dostal mezi vybranou desítku hráčů už po třetí. Telefonoval prý celkem sto třicet devětkrát, ale dnes už podle jeho názoru rozhodně musí postoupit na křeslo potencionálního milionáře. Při zkušebních rozstřelech je jasnou jedničkou a režisérova zástupkyně jej žádá, aby zpomalil a dal tak možnost i jiným. Vyhoví, udělá to, ale ukáže se to jako chybné rozhodnutí. Do hlavní soutěže se pak nedostane, zřejmě ztratil rytmus. Je zde paní z podhůří hraničních Orlických hor, důchodkyně, matka dvanácti dětí. Dva ze synů má s sebou, jednoho jí však ochranka vyvádí ze sálu ven, přinesl si totiž do hlediště plechovkové pivo, dál má triko s logem, a to dost velkým, a to se nesmí. Technici buší kladivy do jedné z fialově nesvítících lamp pod skleněnou podlahou studia - "mrcha jedna, včera prý, svině, také nesvítila", rozčilují se technici. Jak to nakonec dopadlo? V příštím blogu, jó?

Autor: Ervín Dostálek | pátek 17.3.2017 7:11 | karma článku: 0.00 | přečteno: 48x

Další články blogera

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 14: Tajuplné ULAN-UDE, metropole Burjatska na řece Selenga

42-tunová hlava Lenina z černého mramoru nad hlavním náměstím, překrásné divadlo opery a baletu se zpívající fontánou před ním, perla "sibiřského baroka" katedrála Hodigitria, pivo Žatecký gus a soutěž o královnu krásy Burjatije..

24.9.2017 v 8:03 | Karma článku: 11.96 | Přečteno: 186 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 13:Ruské centrum buddhismu: IVOLGINSKÝ DACAN (Chambyn Sume)

Na čas opouštíme Bajkal a téměř 300 km přes Ulan-Ude směřujeme do největšího a nejvýznamnějšího buddhistického komplexu na Sibiři a v Rusku vůbec s krásnými barevnými zlacenými budovami ve stylu tibetských buddhistických klášterů

23.9.2017 v 7:38 | Karma článku: 9.32 | Přečteno: 126 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 12: Do ZABAJKALSKÉHO národního parku a k termálním pramenům

Ptačí ráj, termální prameny, "zrychtovaní" přátelští rybáři nabízející nám nachytané omuly, přírodní rezervace, již zakládal Čech, a v níž šlo hlavně zachránit vzácné soboly, když kdysi jejich kůžemi Carské Rusko platilo i Evropě.

22.9.2017 v 7:11 | Karma článku: 11.09 | Přečteno: 147 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 11:Monumentální BARGUZINSKÁ dolina, posvátný býk a sv. NOS

Rusko - země mnoha tváří a protikladů. Vše strašně velké, zde 200 km dlouhá a 40 km široká Barguzinská dolina, ale i: když láska, tak všeobjímající, když nenávist, tak až za hrob, když vzdálenosti, tak mimořádné, 1000km žádná míra

21.9.2017 v 7:14 | Karma článku: 11.92 | Přečteno: 179 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Martina Mičková

Děti lze naučit bylinky i zábavně

„Pojď se podívat, víš, co je to za bylinku?“ Názorný způsob je jistě v pořádku, ale formou pohádky si děti pamatují léčivky i jejich účinky ještě lépe.

24.9.2017 v 6:52 | Karma článku: 3.45 | Přečteno: 76 |

Liběna Hachová

Obyčejný příběh jedné rodiny XIII.

Chvíle, kdy všechna slova jsou marná a nezbývá, než srovnat si účty ručně. Kdo s koho. Miloš versus Erik...

23.9.2017 v 19:00 | Karma článku: 8.28 | Přečteno: 326 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Severín M (1)

Život je takový hloupý způsob, jak strávit čas čekání na smrt. Severín M je totální outsider. Tento svět nechápe, ani o to nestojí.

23.9.2017 v 15:06 | Karma článku: 9.27 | Přečteno: 212 | Diskuse

Lucie Menclíková

Pořádná rána pod pás

Ty největší podpásovky přicházejí přesně ve chvíli, kdy to nejmíň čekáte. Překvapení mám ráda, ale ne ty nemilý. To je to nejhorší, co může bejt.

23.9.2017 v 10:12 | Karma článku: 15.10 | Přečteno: 520 | Diskuse

Dita Jarošová

Fenomenální Jarmila Novotná...

Její hlas mne provázel v dětství, ale mnoho věcí jsem o ní nevěděla, ovzduší doby mlžilo, obrušovalo památky stejně jako jména, podobně, jako tomu bylo již v dávném Egyptě. Byly to písně "Ach synku, synku" a "Teče voda teče"...

23.9.2017 v 0:03 | Karma článku: 15.72 | Přečteno: 323 | Diskuse
Počet článků 339 Celková karma 8.94 Průměrná čtenost 158

Viz výše v části Představte se nám - nevím v čem se tyto dvě rubriky liší



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.