Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo báječné k narození - 126:Nedobytná skála britský Gibraltar, evropské království opic

19. 03. 2017 17:19:16
..na semaforu červená, kolem se přehnal přistávající boeing, hluk motorů násobí odraz od bílé vápencové skály majestátně se tyčící za ranvejí, svítí zelená, napříč letištní drahou vstupuje Eddie s partou do britského Gibraltaru...

Gibraltarská skála na jihu Pyrenejského poloostrova vyčnívá nad hladinu Středozemního moře do výšky 426 metrů. Řekové ji spolu s mysem Macho na africkém pobřeží nazývali Herkulovými sloupy a za ní končil antický svět. Eddie s výpravou sem přišel po svých ze Španělska, vymohl si razítko GIB, ušel pár metrů a zastavil se. Na semaforu před ním totiž svítilo červené světlo. Po chvilce se před ním přehnal přistávající boeing a hluk jeho motorů se násobil odrazem od bílé vápencové skály, majestátně se tyčící za ranvejí. Naskočila zelená a česká výprava spolu s cyklisty, automobily a dalšími turisty se dala do pohybu vpřed napříč letištní drahou. A za ní - tam už je čekalo centrum britského Gibraltaru. Je to území šesti čtverečních kilometrů s bobíky - britskými policisty a librami v peněžence.

Protáhlý skalní výběžek Pyrenejského poloostrova na jihu Evropy měl odjakživa svým tvarem i strategickou polohou významnou roli. Navštívili jej už Féničané a Kartaginci. Název Gibraltar pochází z maurských dob. Právě tudy totiž pronikli Maurové na Pyrenejský poloostrov a toto území drželi ve svých rukách kromě čtyřiadvacetileté přestávky plných sedm set let! Vedl je tenkrát Tárik ibn Sijád. A pevnost, kterou zde dal vystavět, se jmenovala Džebel al Tárik, z čehož přes "džibl alt ar" vznikl nakonec Gibraltar. Španělům zůstal do počátku osmnáctého století, poté jej získali v tzv. válce o španělské dědictví Britové. Španělé se s tím nikdy nesmířili, polovinu 18. století jej obléhali, poškodili opevnění, ale nedobyli jej. Gibraltar není totiž jen kusem skály. Odsud vyrazil admirál Nelson do bitvy u Trafalgaru, jež zajistila Británii vládu nad oceány. Gibraltar střežil cestu k "perle britského impéria", k Indii. Ze zdejší základny lze kontrolovat vjezd do Středomoří. Korunní kolonie Gibraltar tak není jen posledním pozůstatkem zaniklého impéria, ale i působivým symbolem časů britské moci a slávy. Španělé nekompromisně žádají navrácení "Skály", jak se Gibraltaru s oblibou říká, místní obyvatelé jsou ale stejně nekompromisně proti. V místním referendu celých 99 procent obyvatel odmítlo plán na odtržení od britské koruny a podřízení se Španělsku.

Na hlavní třídě se Eddie s výpravou zastavuje u jedné z nejdůležitějších budov - rezidence britského guvernéra. Pak všichni trochu smlouvají o cenu s taxikáři. Ti je pak odvážejí k památníku tzv. Herkulových sloupů (foto vlevo nahoře), kde v antice byl právě konec známého světa. Před návštěvníky je Europa point, mys s majákem, a za ním Středozemní moře a pak už jen Afrika. Zaujme jeskyně sv. Michaela se snad nejstarší lebkou evropského neandrtálce a moderním koncertním sálem. A Eddie s několika spřízněnci tady po svolení pořadatelů zanotují i několik písní. Dobře zní. Auta pak pokračují s českou výpravou až na vrchol Skály. Zde je království opic rodu makak sylvanus. Je to jediné místo v Evropě, kde žijí opice. Není ani tak důležité jak se sem dostaly, místní se o ně starají, ale ubývá jich. Podle pověsti totiž bude toto území v britských rukou tak dlouho, dokud tu budou ony.

Vnitrozemí skály se změnilo během předminulého století v nedobytnou pevnost. Eddie s partou se podívají i dovnitř. Jsou zde kilometry chodeb s vlastnm zdrojem elektřiny, čistírnou vody, nemocnicí, skladišti potravin. A muzeum obrany tohoto území, poutavá záležitost. "Skála" nebyla nikdy dobyta. Její klíčové postavení se potvrdilo v obou světových válkách. Sehrála rozhodující roli v boji proti ponorkám, v docích se opravovaly spojenecké lodě, v zátoce shromažďovaly konvoje. Osídlena je dnes především západní část, na východě spadá skála příkře do moře a vměstnalo se sem jen u tří pláží několik hotelů. Jsou zde i obrovské rezervoáry dešťové vody, která byla kdysi jediným zdrojem pitné vody na poloostrově. Výprava i Eddie sjíždí se Skály prudce dolů, hradí taxikářům jejich rito, ještě se rozhlédnout zda cestu nekříží nějaké letadlo a jsou zase zpátky ve Španělsku..

Autor: Ervín Dostálek | neděle 19.3.2017 17:19 | karma článku: 4.58 | přečteno: 140x

Další články blogera

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 13:Ruské centrum buddhismu: IVOLGINSKÝ DACAN (Chambyn Sume)

Na čas opouštíme Bajkal a téměř 300 km přes Ulan-Ude směřujeme do největšího a nejvýznamnějšího buddhistického komplexu na Sibiři a v Rusku vůbec s krásnými barevnými zlacenými budovami ve stylu tibetských buddhistických klášterů

23.9.2017 v 7:38 | Karma článku: 6.51 | Přečteno: 102 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 12: Do ZABAJKALSKÉHO národního parku a k termálním pramenům

Ptačí ráj, termální prameny, "zrychtovaní" přátelští rybáři nabízející nám nachytané omuly, přírodní rezervace, již zakládal Čech, a v níž šlo hlavně zachránit vzácné soboly, když kdysi jejich kůžemi Carské Rusko platilo i Evropě.

22.9.2017 v 7:11 | Karma článku: 10.99 | Přečteno: 137 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 11:Monumentální BARGUZINSKÁ dolina, posvátný býk a sv. NOS

Rusko - země mnoha tváří a protikladů. Vše strašně velké, zde 200 km dlouhá a 40 km široká Barguzinská dolina, ale i: když láska, tak všeobjímající, když nenávist, tak až za hrob, když vzdálenosti, tak mimořádné, 1000km žádná míra

21.9.2017 v 7:14 | Karma článku: 11.58 | Přečteno: 173 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 10:V BARGUZINU vycpané hlavy losů a též "báťuška" STALIN

"Tady to bylo, tady přebrodili řeku Barguzin", říkám si ráno při četbě knihy "Dlouhá cesta", dle níž natočen film "Útěk ze Sibiře" o utečencích ze sibiřského gulagu. "A my jsme teď tady, svobodní, i když ženatí, není to nádherné?"

20.9.2017 v 7:55 | Karma článku: 11.16 | Přečteno: 203 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

Severín M (1)

Život je takový hloupý způsob, jak strávit čas čekání na smrt. Severín M je totální outsider. Tento svět nechápe, ani o to nestojí.

23.9.2017 v 15:06 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 | Diskuse

Lucie Menclíková

Pořádná rána pod pás

Ty největší podpásovky přicházejí přesně ve chvíli, kdy to nejmíň čekáte. Překvapení mám ráda, ale ne ty nemilý. To je to nejhorší, co může bejt.

23.9.2017 v 10:12 | Karma článku: 10.40 | Přečteno: 348 | Diskuse

Dita Jarošová

Fenomenální Jarmila Novotná...

Její hlas mne provázel v dětství, ale mnoho věcí jsem o ní nevěděla, ovzduší doby mlžilo, obrušovalo památky stejně jako jména, podobně, jako tomu bylo již v dávném Egyptě. Byly to písně "Ach synku, synku" a "Teče voda teče"...

23.9.2017 v 0:03 | Karma článku: 13.40 | Přečteno: 248 | Diskuse

Dita Jarošová

Svědkem doby...

Být svědkem doby znamená být pozorovatelem, nebýt lhostejným vůči okolí, vyjadřovat se k problémům a všímat si spojitostí.

22.9.2017 v 20:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 76 | Diskuse

Martin Hatala

Nešla bys na pivo?

Už delší čas jsem ji sledoval. Jak se koupala, jak se opalovala, jak si mě vůbec nevšímala. Přesto jsem ve své pozorovatelské činnosti nepolevoval, nepřestával si přát, aby se aspoň jednou podívala mým směrem, jednou jedinkrát na

22.9.2017 v 12:43 | Karma článku: 20.41 | Přečteno: 792 | Diskuse
Počet článků 338 Celková karma 8.77 Průměrná čtenost 158

Viz výše v části Představte se nám - nevím v čem se tyto dvě rubriky liší



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.