Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krásu hledejte i doma - 75: Na vodním hradu Budyně je alchymistická dílna i krokodýl

2. 06. 2017 7:15:03
Zlatý poklad se prý skrývá na hradě v Budyni nad Ohří v alchymistické dílně, která byla nedávno obnovena a patří k největším zdejším atrakcím. Hrad je chráněný vodním příkopem a v jídelně s krásným stropem se nachází i krokodýl..

Zlatý poklad se prý skrývá na hradě v Budyni nad Ohří jako výsledek prací v alchymistické dílně. Ta byla obnovena a patří k největším atrakcím. Střeží jej, tedy onen poklad, údajně socha jednoho z alchymistů. Hrad chráněný vodním příkopem a bažinami na břehu řeky Ohře stál v Budyni již ve 13. století. Královská tvrz v gotické podobě byla poškozena výbuchem prachárny, celá obě křídla musela být zbourána a přestavěna do renesanční podoby. V minulých dvou stoletích byla upravena na

zámek. Je zde Jandovo muzeum i s raritami jako jsou nářadí a pomůcky posledního kata a ceníkem za jednotlivé úkony. V dílně alchymistů jsou všelijaké křivule, tavící pec a hmoždíře všech velikostí. Možná, že je použil kdysi i slavný Tycho de Brahe, který sem tenkrát zavítal. Je zde jídelna s krásným krbem, honosné arkýře. Roku 1518 sem přivezl Jan Zajíc tzv. budyňského draka, vycpaného krokodýla, ten byl zavěšen v radničním průjezdu a jednalo se prý o první vycpaninu ve střední Evropě. Z nádvoří můžeme pozorovat zbytky vnějšího opevnění s klíčovými střínami.

Třináct let na počátku minulého století trvala rekonstrukce hradu. Pak bylo v prostorách hradu založeno Jandovo muzeum, když základ jeho sbírek tvořily trofeje z poznávacích cest bývalých majitelů hradu, dary mnoha cestovatelů a soukromých sběratelů z okolí a tak se zde sešlo přes čtyři tisíce zajímavých exponátů.

Samotné město Budyně, město v okrese Litoměřice, leží nedaleko řeky Ohře. Samotným městem

částečně protéká rameno Malá Ohře. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou. K městu patří ještě šest vesnic v okolí. Nejstarší písemná zmínka o městě pochází z r. 1173. Budyně nad Ohří má bohatou minulost. Původně vodní gotický hrad byl ve středověku (podobně jako blízky hrad Házmburk) majetkem rodu Zajíců. Zachovala se z něho do dneška jen část, která byla později přestavěna do renesanční podoby. Městem je Budyně nad Ohří od roku 1996 a prochází jím trať 095 z Libochovic do Straškova, na níž byla ale na konci roku 2006 zastavena osobní doprava, město usiluje o jejím zachování. Kromě hradu je zde také synagoga a židovský hřbitov.

Když vstoupíte do prostor hradu dívá se na vás z nevelkého arkýře naproti bráně stojícího křídla hradu asi jeden metr vysoká pískovcová socha. Co o ní říká pověst? (S prominutím, mně se zdá poněkud pochybná, ale nešť, to u některých legend či pověstí bývá, předkládám ji): Říká se, že jistému alchymistovi se v době velkých pokusů Jana Zajíce podařilo vyrobit zlato. Jan Zajíc uspořádal na počest tohoto objevu velkou oslavu, ze zlata nechal ulít sochy a ty schoval v hlubokém podzemí hradu. Poté Jan Zajíc nechal vyrobit ze zlata ještě sochu alchymisty a umístil ji tak, aby střežila přístup k pokladu. Socha, dnes nazývaná Kvasnička (?) byla však několikrát přemístěna. Možná, že právě Vám její pohled napoví, kde poklad hledat. (Zlatou sochu Kvasničky za pískovcovou asi již někdo vyměnil před Vámi.)

A trochu jiná verze - zdi budyňského hradu jsou prosáknuty mnoha zajímavostmi. V dobách šestnáctého století za Jana Zbyńka Zajíce z Házmburku, zde, jak už bylo výše uvedeno, vznikla alchymistická dílna. V ní působil i jeden z nejvýznamnějších českých alchymistů Bavor mladší Rodovský z Hustířan, který prý to zlato, prý, uměl pomocí utajeného postupu získat. Jeho schopností si velice cenil i samotný císař Rudolf II., známý mecenáš české alchymie. Pan Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburku zemřel roku 1610, aniž po sobě zanechal nějaký majetek. Všechno své jmění vložil do bádání svých alchymistů. Prý takto utratil více peněz než již zmíněný Rudolf II. Pověsti o něm však tvrdí něco zcela opačného..."Zlato, zlato, konečně zlato...", ozvalo se z dílny krátce po nedělním dopoledni, "..objevil jsem zlato..." ozývalo se vzrušeným hlasem po celém hradě. Zakrátko se konala velkolepá hostina... no a jak to bylo dál, bylo uvedeno v předešlém odstavci. Toť pověst.

Letos podle slov pořadatelů budou v Budyni dvě bitvy. A to 12. srpna. Letos tak už po šesté se změní hrad v Budyni nad Ohří v místo bojů mezi Švýcary a Burgunďany, jak je kronikáři zaznamenali v kronikách konce 15. století. Bude to příběh kastelána Jana z Vaumarcus, který na počátku Burgundských válek sržel hrad na území mezi oběma

znepřátelenými stranami.Na hradě bude k vidění vojenský tábor s kuchyní, dobře vybavená zbrojnice, ukázky výcviku Švýcarské pěchoty, střelby z ručních zbraní, burgundská šlechta v hedvábném brokátu tamčí dvorské tance za doprovou fléten a loutny, zatímco na nádvoří pro prostý lid vyhrávají hlavně dudy, píšťaly abuben. pro děti bude přichystána stezka dovedností s využitím dobových rekvizit a chybět nebude ani pestré tržiště a nebudou chybět ani rytíři při soubojích.

Autor: Ervín Dostálek | pátek 2.6.2017 7:15 | karma článku: 8.74 | přečteno: 110x

Další články blogera

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 13:Ruské centrum buddhismu: IVOLGINSKÝ DACAN (Chambyn Sume)

Na čas opouštíme Bajkal a téměř 300 km přes Ulan-Ude směřujeme do největšího a nejvýznamnějšího buddhistického komplexu na Sibiři a v Rusku vůbec s krásnými barevnými zlacenými budovami ve stylu tibetských buddhistických klášterů

23.9.2017 v 7:38 | Karma článku: 6.51 | Přečteno: 102 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 12: Do ZABAJKALSKÉHO národního parku a k termálním pramenům

Ptačí ráj, termální prameny, "zrychtovaní" přátelští rybáři nabízející nám nachytané omuly, přírodní rezervace, již zakládal Čech, a v níž šlo hlavně zachránit vzácné soboly, když kdysi jejich kůžemi Carské Rusko platilo i Evropě.

22.9.2017 v 7:11 | Karma článku: 10.99 | Přečteno: 137 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 11:Monumentální BARGUZINSKÁ dolina, posvátný býk a sv. NOS

Rusko - země mnoha tváří a protikladů. Vše strašně velké, zde 200 km dlouhá a 40 km široká Barguzinská dolina, ale i: když láska, tak všeobjímající, když nenávist, tak až za hrob, když vzdálenosti, tak mimořádné, 1000km žádná míra

21.9.2017 v 7:14 | Karma článku: 11.58 | Přečteno: 173 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 10:V BARGUZINU vycpané hlavy losů a též "báťuška" STALIN

"Tady to bylo, tady přebrodili řeku Barguzin", říkám si ráno při četbě knihy "Dlouhá cesta", dle níž natočen film "Útěk ze Sibiře" o utečencích ze sibiřského gulagu. "A my jsme teď tady, svobodní, i když ženatí, není to nádherné?"

20.9.2017 v 7:55 | Karma článku: 11.16 | Přečteno: 203 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Petr Bajnar

Zápisky z cesty po Řecku I.

Zemi, kterou jsem si letos vybral, jako cíl dovolené se stalo Řecko, které je považováno za kolébku naší evropské civilizace.

23.9.2017 v 14:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 152 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Loučení. S létem

Mám takový zvyk, že poslední den u moře nejdu do vody. Ani do bazénu. Loučím se s destinací výhradně na suchu. Poslední foto – a pak už jen vzpomínání.

23.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 6.99 | Přečteno: 156 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 13:Ruské centrum buddhismu: IVOLGINSKÝ DACAN (Chambyn Sume)

Na čas opouštíme Bajkal a téměř 300 km přes Ulan-Ude směřujeme do největšího a nejvýznamnějšího buddhistického komplexu na Sibiři a v Rusku vůbec s krásnými barevnými zlacenými budovami ve stylu tibetských buddhistických klášterů

23.9.2017 v 7:38 | Karma článku: 6.51 | Přečteno: 102 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 12: Do ZABAJKALSKÉHO národního parku a k termálním pramenům

Ptačí ráj, termální prameny, "zrychtovaní" přátelští rybáři nabízející nám nachytané omuly, přírodní rezervace, již zakládal Čech, a v níž šlo hlavně zachránit vzácné soboly, když kdysi jejich kůžemi Carské Rusko platilo i Evropě.

22.9.2017 v 7:11 | Karma článku: 10.99 | Přečteno: 137 | Diskuse

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kudy, kam?

Nejenom psaním živ je člověk, ale i prací na zahrádce a k tomu je jarní a letní období přímo ideální. A není od věci připravit i povyražení, za které cesty do Norska považuji.

22.9.2017 v 5:41 | Karma článku: 3.59 | Přečteno: 121 | Diskuse
Počet článků 338 Celková karma 8.77 Průměrná čtenost 158

Viz výše v části Představte se nám - nevím v čem se tyto dvě rubriky liší



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.