Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krásu hledejte i doma- 85: Na mosteckém Hněvíně vyráběl zlato i alchymista Edward Kelley

7. 06. 2017 16:52:54
Angličan Magistr Kelley byla významná evropská osobnost, alchymista známý výrobou zlata či stvořením umělé ženy, zprvu oblíbenec císaře Rudolfa II., pak jeho vězeň na mosteckém Hněvíně, dnes pod tímto názvem i muzikál a 12° pivo.

Nad severočeským městem Most se vypíná ve výšce bez metru čtyř set metrů hrad jako z pohádky. Nazývá se stejně jako vrch na kterém stojí - Hněvín. Dnešní podoba vychází z historizující rekonstrukce z přelomu 19. a 20. století. Z jeho ochozů je krásný výhled na Most, jeho okolí, Krušné hory i vrcholy Českého středohoří. Opevněné dřevěné hradiště tu bylo již v 9. století, o čtyři sta let

později kamenný nedobytný hrad, mající strategickou polohu. V překladu z němčiny se nazýval Zemská stráž, předtím Zámecká hora. Název Hněvín získal až později, údajně podle jména Hněva, jednoho ze zakladatelů. Hněvín byl důležitý hrad, zvlášť když se Most stal královským městem. Roku 1482 se zde dokonce konal sjezd saských knížat s králem Vladislavem, ne kterém došlo na dlouhá léta k narovnání vztahů mezi Čechy a Sasy. Za vlády Rudolfa II. zde pobývala evropská osobnost alchymista Angličan Edward Kelley, císařův oblíbenec, pak vězeň, který nakonec na mosteckém hradě roku 1597 zemřel. (Nebo nakonec ne? Viz dále!)

Za třicetileté války dobyli po delší době hrad Švédové a poté byl zbourán a rozebrán. Obnova hradu začala na konci 19. století. Dnes je zde hotel s restaurací, rozhledna a hvězdárna. Na terasách byly obnoveny vinice. Na hradě se koná vždy v červnu Den magistra Kelleyho. Se statutárním městem Most spolupracuje na této akci i Mostecké divadlo několik let. Kromě bohatého programu pro děti, ukázek dobových řemesel, šermířských výstupů, výtvarných soutěží, čar a kouzel, nebo různých překvapení, nechybí ani divadelní představení. Někdy nechybí ani kaskadérský útěk z hradního vězení v podání některého z herců, který tak užaslým návštěvníkům připomíná skutečnou historickou událost, protože, jak známo,

magistr Kelley na hradě Hněvín nejen svého času nedobrovolně pobýval, ale také z něj dobrovolně utíkal. Na odvážné slaňování (zpodobňovatele) alchymisty Kelleyho se přicházejí v červnu podívat tisíce Mostečanů včetně zástupců vedení města. Během slavností bývá rovněž přístupná Dílna magistra Edwarda Kelleyho s interaktivní zážitkovou expozicí. Bývá i možnost si nechat vyrazit vlastní minci z hliníku či z cínu a stranou zájmu nezůstává ani hvězdárna, otevřená někdy i po celý den.

Tak tedy otázka: Kdo vůbec byl magistr Edward Kelley, jehož jméno je s Mostem a Hněvínem spojeno? Pocházel z Anglie a jako jeden z mála dosáhl značných výsledků na vědeckém poli. Navštěvoval po určitou dobu i univerzitu v Oxfordu. Po odstěhování z Anglie do české země se dal najmout do služeb císaře Rudolfa II. Ten ho jmenoval rytířem a on sám zakoupil tzv. Faustův dům v Praze na Karlově náměstí.

Podle některých jeho touha po úspěchu ho přivedla k ovládnutí časoprostorové smyčky prvního řádu, která umožňuje náhled do jiné časové dimenze, aniž by bylo možné do ní vstoupit a jakkoliv ji ovlivnit. Toto umění bylo prý známo již od roku 2560 př. n. l. a předávalo se pouze zasvěceným. Pro veřejnost byl magistr Kelley znám údajně

výrobou zlata nebo stvořením umělé ženy (bylo možno vidět ve filmu Pekařův císař s Janem Werichem), když pokusy ale nedopadly vždy podle jeho přání a dostalo se mu označení šarlatán. Na počátku 90. let 16. století si žil Kelley skutečně na vysoké noze na dvoře císaře Rudolfa II., ale pouze do té doby, kdy upadl v nemilost, poté co zabil v zakázaném souboji dvorního úředníka a byl vězněn zprvu tři roky na Křivoklátě. Pro toto a velké množství dřívějších dluhů se ocitl k stáru ještě navíc ve vězení pro dlužníky, tentokráte na hradě Hněvín v Mostě, kam byl převezen z jiného, méně bezpečného vězení. Tady na Hněvíně, který dobře znal, z Mostu totiž pocházela jeho manželka Johana Westonová, měl povoleno konat na hradě

pokusy a dokonce zde sepsal pojednání o kameni mudrců, kterým chtěl obměkčit císaře, což se mu ale nepovedlo.

Po několikátém útěku, kdy sešplhával z okna, mu došly síly, zřítil se a zlomil si obě nohy, svou zdravou i tu druhou, která mu byla po jiném neúspěšném útěku amputována, tedy umělou-dřevěnou. Velké bolesti z nekvalitně ošetřené zlomeniny ho donutily vzít si neznámý jed a tak se 1. listopadu r. 1597 (jiné prameny uvádějí roky

1594 či 95) Kelley otrávil. Nikdo však neví, kde je jeho hrob. Jeho životní historie pravděpodobně v tomto roce ale neskončila. Poměrně důvěryhodná verze praví, že to byla pouze předstíraná smrt, aby se mohl plně věnovat svým výzkumům, či změnil svou identitu, protože se pro velké dluhy nemohl po českých zemích volně pohybovat. Několikrát pak prý ještě zasáhl i do vývoje bitev 30-ti leté války, kdy vyzbrojoval chemickými látkami přepadový oddíl Albrechta z Valdštejna. Nakonec prý pracoval v několikanásobné konspiraci a jeho stopa končí r. 1642.

Autor: Ervín Dostálek | středa 7.6.2017 16:52 | karma článku: 8.78 | přečteno: 140x

Další články blogera

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 13:Ruské centrum buddhismu: IVOLGINSKÝ DACAN (Chambyn Sume)

Na čas opouštíme Bajkal a téměř 300 km přes Ulan-Ude směřujeme do největšího a nejvýznamnějšího buddhistického komplexu na Sibiři a v Rusku vůbec s krásnými barevnými zlacenými budovami ve stylu tibetských buddhistických klášterů

23.9.2017 v 7:38 | Karma článku: 6.51 | Přečteno: 102 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 12: Do ZABAJKALSKÉHO národního parku a k termálním pramenům

Ptačí ráj, termální prameny, "zrychtovaní" přátelští rybáři nabízející nám nachytané omuly, přírodní rezervace, již zakládal Čech, a v níž šlo hlavně zachránit vzácné soboly, když kdysi jejich kůžemi Carské Rusko platilo i Evropě.

22.9.2017 v 7:11 | Karma článku: 10.99 | Přečteno: 137 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 11:Monumentální BARGUZINSKÁ dolina, posvátný býk a sv. NOS

Rusko - země mnoha tváří a protikladů. Vše strašně velké, zde 200 km dlouhá a 40 km široká Barguzinská dolina, ale i: když láska, tak všeobjímající, když nenávist, tak až za hrob, když vzdálenosti, tak mimořádné, 1000km žádná míra

21.9.2017 v 7:14 | Karma článku: 11.58 | Přečteno: 173 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 10:V BARGUZINU vycpané hlavy losů a též "báťuška" STALIN

"Tady to bylo, tady přebrodili řeku Barguzin", říkám si ráno při četbě knihy "Dlouhá cesta", dle níž natočen film "Útěk ze Sibiře" o utečencích ze sibiřského gulagu. "A my jsme teď tady, svobodní, i když ženatí, není to nádherné?"

20.9.2017 v 7:55 | Karma článku: 11.16 | Přečteno: 203 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Petr Bajnar

Zápisky z cesty po Řecku I.

Zemi, kterou jsem si letos vybral, jako cíl dovolené se stalo Řecko, které je považováno za kolébku naší evropské civilizace.

23.9.2017 v 14:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 152 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Loučení. S létem

Mám takový zvyk, že poslední den u moře nejdu do vody. Ani do bazénu. Loučím se s destinací výhradně na suchu. Poslední foto – a pak už jen vzpomínání.

23.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 6.99 | Přečteno: 156 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 13:Ruské centrum buddhismu: IVOLGINSKÝ DACAN (Chambyn Sume)

Na čas opouštíme Bajkal a téměř 300 km přes Ulan-Ude směřujeme do největšího a nejvýznamnějšího buddhistického komplexu na Sibiři a v Rusku vůbec s krásnými barevnými zlacenými budovami ve stylu tibetských buddhistických klášterů

23.9.2017 v 7:38 | Karma článku: 6.51 | Přečteno: 102 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 12: Do ZABAJKALSKÉHO národního parku a k termálním pramenům

Ptačí ráj, termální prameny, "zrychtovaní" přátelští rybáři nabízející nám nachytané omuly, přírodní rezervace, již zakládal Čech, a v níž šlo hlavně zachránit vzácné soboly, když kdysi jejich kůžemi Carské Rusko platilo i Evropě.

22.9.2017 v 7:11 | Karma článku: 10.99 | Přečteno: 137 | Diskuse

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kudy, kam?

Nejenom psaním živ je člověk, ale i prací na zahrádce a k tomu je jarní a letní období přímo ideální. A není od věci připravit i povyražení, za které cesty do Norska považuji.

22.9.2017 v 5:41 | Karma článku: 3.59 | Přečteno: 121 | Diskuse
Počet článků 338 Celková karma 8.77 Průměrná čtenost 158

Viz výše v části Představte se nám - nevím v čem se tyto dvě rubriky liší



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.