Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krásu hledejte i doma - 87: Nejužší uličkou v České republice je Katova - (Ignáce Kayla)

8. 06. 2017 12:52:00
Nejužší pojmenovaná ulice v ČR spojuje kadaňské Staré město se Špitálským předměstím a nazývá se Katova. V r. 2007 byla zapsána do České knihy rekordů a uskutečnil se zde Běh katů s červenou kápí Katovou uličkou, bylo jich prý 81

Nejužší (pojmenovaná) ulice v České republice spojuje kadaňské

Staré město se Špitálským předměstím. Nazývá se Katova. (Užší je jen nepojmenovaná ulička v Praze, spojující ulici U Lužického semináře a dvůr restaurace Čertovka na břehu Vltavy). 9. května 2007 byla zapsána do České knihy rekordů jako nejužší u nás. Vznikla jako součást hradebního opevnění na počátku 14. století. Dříve sloužila jako odpadová stoka přebytečné vody z rybníků a kašen na hlavním náměstí, kterou odváděla do Bystřického potoka. Podle pověsti byla v uličce zaživa zazděna jeptiška, která tu vždy o půlnoci straší s posledním kadaňským katem Ignácem, pomáhá ale pocestným a trestá pobudy a výtržníky. Ulička je dlouhá 51 metrů a v nejužším místě měří jen 66,1 centimetrů. Je to unikátní architektonicko-urbanistický prvek městského opevnění v Kadani.

Ulička vznikla společně s Katovou brankou již na počátku 14. století jako součást prvního pásu městských hradeb.Tento fortifikační prvek se nachází mezi měšťanskými domy čp. 76 a 77. V průběhu obléhání města sloužila Katova ulička jako rychlá spojnice mezi hlavním

náměstím a hradebním parkánem. Katova branka jako součást prvního pásu městských hradeb pamatuje řadu významných osobností, které královské město Kadaň v průběhu staletí navštívily (Václav II., Karel IV., Ferdinand I., Josef II.). Ve středověku byla v nočním čase jediným vstupem do města, protože se ostatní brány úderem desáté hodiny večerní uzavíraly. Podle tradice chodíval Katovou uličkou kadaňský kat, ale též městský ras, tedy další zástupce nepříliš úctyhodného řemesla. Od roku 1465, kdy na levém břehu Bystřického potoka vznikly s podporou krále Jiřího z Poděbrad městské lázně, chodíval uličkou také hlavní městský lazebník.

Katova ulička i Katova branka představovaly důležité prvky městského opevnění, právě v jejich těsné blízkosti docházelo v dobách válek k nejkrvavějším střetům, a to především během třicetileté války (1618 - 1648). Naproti Katově brance se nachází tzv. Katův dům (čp. 190). Jde o polygonální hradební baštu z poloviny 15. století. Krátce na to začala pod touto baštou vznikat nová ulice Na příkopě (1948 - 2015 Sokolovská). Zřejmě již v této době sloužila jako obydlí některého z městských služebníků. Koncem 18. století v ní žil poslední kadaňský kat Ignác Kayl, proslulý i jako ranhojič a léčitel.

Katova ulička spolu s Katovou brankou, Katovým domem a Katovým pláckem tvoří unikátní architektonicko-urbanistický areál s více jak 700 let dlouhým historickým vývojem. Nad Katovou brankou se nachází dvě hradební vížky, jedna s obskurní skulpturou ženy se třemi ňadry, která je dílem kadaňského sochaře a výtvarníka Herberta Kiszy. Další pískovcová socha situovaná hned vedle Katovy branky představuje postavu Pierota s opičkou a v roce 1996 ji vytvořila umělkyně Jitka Křivancová. Na Katově plácku najdeme také dva poněkud neobvyklé stromy, a sice jinan dvoulaločný (čili ginkgo) a blíže Katovu domu pavlovnii plstnatou, které se přezdívá čínský císařský strom.

Další zajímavostí místa je skutečnost, že v roce 1546 se Katovou uličkou pokusili do centra města proniknout vojáci české zemské hotovosti, kteří zde hodlali rabovat. Byli však odraženi kadaňskými měšťany ozbrojenými píkami. V lítém boji zahynul městský sluha Erasmus Prescher, který vlastním tělem chránil radního Wolfganga Schönhofera. V roku 1570 zase jakýsi odvážlivec přelezl v noci hradbu poblíž Katovy branky, přičemž se posmíval strážnému. Z rozhodnutí městské rady byl za tento přečin umístěn na pranýř a následně vypovězen na deset let z města.

"Přestože se děj Foglarových knih "Záhada hlavolamu" a "Stínadla se bouří" odehrával pravděpodobně v Praze, dle našich klukovských představ ze šedesátých let minulého století, se děj přiběhu mohl odehrávat i v Kadani. Do představ pomyslných Stínadel patřila totiž i Katova ulička. Opěry mezi stěnami působily romanticky, v noci až strašidelně a nejpodobnější našim klukovským Stínadlům byl svým tajuplným vzhledem temný sklep poblíž náměstí, připadal jako z filmových

záběrů ze seriálu "Záhada hlavolamu" z r. 1970. Starou čtvrtí města chodil náš klub vytvořený po vzoru čtenářských klubů časopisu Vpřed nejraději kolem potoka k řece Ohři. Stará čtvrť po zbourání je již jen krásnou vzpomínkou. Ale Katova ulička a Katova branka do příběhů našeho dětství vždy patřily", říká jeden z kadaňských rodáků. A dodává:

"Katova ulička byla 9. května r. 2007 zapsána do Knihy rekordů. Následovala slavnost, kdy šel průvod katů Mírovým náměstím, hrála dobová hudba a usktečnil se Běh katů Katovou uličkou. Mladí kati, děti převlečené do černého s červenou kápí a s atrapou sekery v ruce, nejprve proběhli Katovou uličkou od náměstí a pak se vrátili. Někteří před cílem upadli, protože jim kápě padala přes oči a zapomněli na schod, který tvořil chodník. No a počtem katů - bylo jich celkem 81 v jednom místě, byl opět vytvořen rekord a ten zapsán do Knihy rekordů." Jistě zajímavé, ne?!

Autor: Ervín Dostálek | čtvrtek 8.6.2017 12:52 | karma článku: 7.12 | přečteno: 158x

Další články blogera

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 13:Ruské centrum buddhismu: IVOLGINSKÝ DACAN (Chambyn Sume)

Na čas opouštíme Bajkal a téměř 300 km přes Ulan-Ude směřujeme do největšího a nejvýznamnějšího buddhistického komplexu na Sibiři a v Rusku vůbec s krásnými barevnými zlacenými budovami ve stylu tibetských buddhistických klášterů

23.9.2017 v 7:38 | Karma článku: 6.51 | Přečteno: 102 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 12: Do ZABAJKALSKÉHO národního parku a k termálním pramenům

Ptačí ráj, termální prameny, "zrychtovaní" přátelští rybáři nabízející nám nachytané omuly, přírodní rezervace, již zakládal Čech, a v níž šlo hlavně zachránit vzácné soboly, když kdysi jejich kůžemi Carské Rusko platilo i Evropě.

22.9.2017 v 7:11 | Karma článku: 10.99 | Přečteno: 137 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 11:Monumentální BARGUZINSKÁ dolina, posvátný býk a sv. NOS

Rusko - země mnoha tváří a protikladů. Vše strašně velké, zde 200 km dlouhá a 40 km široká Barguzinská dolina, ale i: když láska, tak všeobjímající, když nenávist, tak až za hrob, když vzdálenosti, tak mimořádné, 1000km žádná míra

21.9.2017 v 7:14 | Karma článku: 11.58 | Přečteno: 173 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 10:V BARGUZINU vycpané hlavy losů a též "báťuška" STALIN

"Tady to bylo, tady přebrodili řeku Barguzin", říkám si ráno při četbě knihy "Dlouhá cesta", dle níž natočen film "Útěk ze Sibiře" o utečencích ze sibiřského gulagu. "A my jsme teď tady, svobodní, i když ženatí, není to nádherné?"

20.9.2017 v 7:55 | Karma článku: 11.16 | Přečteno: 203 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Petr Bajnar

Zápisky z cesty po Řecku I.

Zemi, kterou jsem si letos vybral, jako cíl dovolené se stalo Řecko, které je považováno za kolébku naší evropské civilizace.

23.9.2017 v 14:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 152 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Loučení. S létem

Mám takový zvyk, že poslední den u moře nejdu do vody. Ani do bazénu. Loučím se s destinací výhradně na suchu. Poslední foto – a pak už jen vzpomínání.

23.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 6.99 | Přečteno: 156 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 13:Ruské centrum buddhismu: IVOLGINSKÝ DACAN (Chambyn Sume)

Na čas opouštíme Bajkal a téměř 300 km přes Ulan-Ude směřujeme do největšího a nejvýznamnějšího buddhistického komplexu na Sibiři a v Rusku vůbec s krásnými barevnými zlacenými budovami ve stylu tibetských buddhistických klášterů

23.9.2017 v 7:38 | Karma článku: 6.51 | Přečteno: 102 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 12: Do ZABAJKALSKÉHO národního parku a k termálním pramenům

Ptačí ráj, termální prameny, "zrychtovaní" přátelští rybáři nabízející nám nachytané omuly, přírodní rezervace, již zakládal Čech, a v níž šlo hlavně zachránit vzácné soboly, když kdysi jejich kůžemi Carské Rusko platilo i Evropě.

22.9.2017 v 7:11 | Karma článku: 10.99 | Přečteno: 137 | Diskuse

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kudy, kam?

Nejenom psaním živ je člověk, ale i prací na zahrádce a k tomu je jarní a letní období přímo ideální. A není od věci připravit i povyražení, za které cesty do Norska považuji.

22.9.2017 v 5:41 | Karma článku: 3.59 | Přečteno: 121 | Diskuse
Počet článků 338 Celková karma 8.77 Průměrná čtenost 158

Viz výše v části Představte se nám - nevím v čem se tyto dvě rubriky liší



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.