Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo báječné k narození - 63 Tam k tý plachetnici přece doplavem

17. 02. 2017 14:21:54
...do firmy vyrábějící francouzské Cinzano se jelo na exkursi i případně něco vypít. Obepnutí největšího sudu se nezdařilo, byl příliš velký, ani celý manšaft na to nestačil a napít tam dali Středoevropanům jen jako z náprstku...

Pokračuji v Eddieho příhodách. Je se sportovním zájezdem v krásném městě Pau v podhůří francouzských Pyrenejí. Tam došlo mimo ty minule popsané ještě k jednomu, a to kulinářskému zážitku. Po výborné večeři, mase s pikantní omáčkou se jen zaprášilo. Pak ale po zkoumavých otázkách, co se to vlastně dobrého jedlo, pořadatelé prozradili - byla to kočka. To se vůbec jí? Tam tedy ano. S vynikající pikantní omáčkou. Pak hráli Ústečtí v blízkém Perpignanu. To je město, kde žijí Baskové, o nichž a jejich řeči se neví kam vůbec patří, odkud přišli. Zvláštní. Jsou to také ti, coby zde na pomezí Francie rádi vytvořili samostaný stát Euskadi. Hrálo se v prvním patře multisportovněkulturní haly, lajny na palubovce byly skleněné, tedy z nerozbitného skla, jimi prosvítalo osvětlení. Dole v přízemí pod herní plochou na házenou - ta byla v prvním patře - se konal zrovna baskický národní festival s kolovými tanci v krojích. Ty už česká výprava viděla před halou, kde se tanečníci shromažďovali. Poblíž Perpignanu je městečko Thuir. V něm sídlí firma vyrábějící, asi v licenci či jak, francouzské Cinzano. Jelo se tam na prohlídku s cílem případně i něco vypít. Snahou bylo společné obepnutí největšího sudu, což se ale ani celému mančaftu, který se držel za ruce, nepodařilo. Sud byl přímo obrovský. Pak dali francouzští vinaři Středoevropanům napít, ale jen jako z náprstku. To je tedy moc nepotěšilo a řekli si prý tehdy, kapitalisti hned tak něco zadarmo nerozdávají. O to víc se pak vydařila rozlučka se sportovním klubem, který je tu hostil.

Vojenský přístav Toulon u Marseille byl plný lodí a námořníků, tedy přesněji mariňáků - vojáků z celého světa. Ústečtí fotili jako diví. Americké torpedoborce, francouzské regaty, ponorky i školní plachetnice. Řekli jim - tady choďte jenom ve skupinách a nejméně po třech, je tu nebezpečno, jsou tu různé existence z celého světa. No tak to i bylo, ale z úplně jiného důvodu. Jdouce úzkou uličkou u přístavu, "uličkou lásky", což z domova zas tak ještě úplně neznali, když tu jedna spoře oděná žena vyběhla ze dveří a chytla Eddieho za lýtko levé nohy. Nejdříve strnul, pak zařval a prchal jako by jej na nože brali. Pak se hrál poslední zápas na jižním, tedy Azurovém, pobřeží Francie v Cannes, tedy městě filmových festivalů. Soupeřem byl tým SMUC Marseille, tehdejší mistr Francie. A s ním na tomto zájezdu ústecký celek prohrál za celou tohoroční francouzskou anabázi první a jediný zápas! Byl to těžký soupeř. Předtím hráli Ústečáci s domácími HC Cannes a ty porazili. A po zápase, tak jako většinou, byla večeře a trocha posezení. Pilo se trochu zvláštní, nějaké, jak říkal Eddie, prý lihové pivo značky Fischer. Dodnes to nebylo zapomenuto. Tenkrát jich Eddie prý vypil, ač normál je pro něj maximálně dvě, tři, - deset. Do hotelu se vraceli chlapci z Čech dost dlouho po půlnoci. A před krásným bílým hotelem s palmami, ve kterém byli ubytováni, se hoši zadívali do dáli na krásné vlnící se Středozemní moře, od něhož dnes budou už definitivně odjíždět na sever, na jeho vlny, plachetnice kotvící v dáli a měsíc nad vlnami. Poezie. Tedy z té dáli. "Tam k tý plachetnici přece doplavem, ne?", někdo vykřikl. Doplavali, ale bylo to o fous, dramatické. Ráno, když odjížděli, tedy po desáté dopoledne po pozdní snídani hledí na moře a Eddie prý povídal: "Podívejte se na ty tááákhle obrovské vlny. No, my blbové, vždyť jsme tam mohli i zůstat!"

Při cestě Švýcarskem měli zajištěné přenocování na jedné z horských chat poblíž města Sion. Ale vždy, když chtěli odbočit z hlavní dálnice vzhůru do průsmyku, objevila se silniční značka - šířka jen 2.30. Pro švýcarské úzké třeba i poštovní busy ideální, ne pro velké, jako byl ten z Čech. Dva by se totiž nemohly vyhnout. A tak znovu a dál a dál. Takhle objeli přes 200 kilometrů přes Interlaken kolem jezer, a když se objevili pod jejich horskou chatou a hotelem v jednom, znovu značka 2.30. To už řidič nevydržel a vjel tam a bylo to. Údolím k Matterhornu do střediska Zermatt svým busem nemohli. Tam nic s čoudícím motorem nemůže - jen elektrický vláček, koně, elektromobily. Z Zermattu vede vzhůru lanovka-zubačka na vyhlídku Gornergrath. Tam vyrazili. S krásným výhledem na Matterhorn, Breithorn, Monte Rosu a další alpské velikány. Neskutečná scenérie, odměna za předešlé sportovní i turistické výkony. Nahoře u meteorologické stanice sedí výprava Němců - starších důchodců a klidně svačí. Najednou silný hvizd, vůdce píská na píšťalu, všichni rázem schovávají nedojedené chleby do ruksaků a nastupují ve dvojstupu k cestě "do hory". Ano, tak to má být, německá kázeň je proslulá, stejně tak, jako americká "znalost" světové geografie. Protože když naši borci z Čech zastavili v Chamonix, hned vyrazili lanovkou na jednom sloupu na Augiulle du Midi, předhoru Mont Blanku, co se nestalo... Nádhera. Výhledy. Alpy. V lanovce jeden z nejklidnějších hochů Kurt najednou povídá, "nejdou mi hodinky a to už po čtvrté." Hodil je v lanovce na zem a začal po nich, k překvapení všech, šlapat. No a přítomní Američané, kterým je naprosto jedno, odkud kdo je, si mezi sebou povídají: "No tedy ti Jugoslávci, tedy jako naši hoši z Ústí - Slovan jako Slovan, jsou ale divocí, že..."

Autor: Ervín Dostálek | pátek 17.2.2017 14:21 | karma článku: 7.18 | přečteno: 121x

Další články blogera

Ervín Dostálek

Alternativní královna krásy a ještě nedávno charismatický sportovní mág, kterého vynechali

Kdo se nehlásí dnes k Me Too jakoby neexistoval. Co to je vlastně alternativní způsob života ? Bývalá miliardářova "étericky založená kráska" proslulá bojem proti nošení kožešin neposílá svoje děti do školy a fotí se nahá v lese..

15.11.2017 v 8:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 35 | Diskuse

Ervín Dostálek

Co říkáte "hraběcím radám" zpoza oceánů ze zahraničí? Odmrštěme malost,nechme zdravý rozum

0,3, či kolik přes 5%, dostal Kalousek jen zásluhou hlasů, pokud se nemýlím, zpoza oceánů z Austrálie či Kanady, Čechů tam žijících a právoplatně volících, bez nichž by byl zcela vyautován, sleduji i kritiku současného dění u nás.

14.11.2017 v 13:47 | Karma článku: 27.34 | Přečteno: 914 | Diskuse

Ervín Dostálek

Soupeři neuhnul, vždy čelem a natvrdo,druhý v devadesáti školí s raketou mlaďochy na kurtu

Jediným způsobem jak dosáhnout vysokého věku, je podle známého moudra, zestárnout. Ale stáří, to je poměrně relativní pojem, ne? Jó, když tehdy tekla rakije a jižní víno proudem a stoly se prohýbaly pod upečenými berany a ovcemi..

13.11.2017 v 11:02 | Karma článku: 7.87 | Přečteno: 488 | Diskuse

Ervín Dostálek

Dneska skromně: To určitě nevíte, kdo byla teta Mařka a je vám to stejně určitě jedno...

Vzala jednoleté dítě do náruče a běžela s ním někde mezi Lety a Dobřichovicemi pod les, když na vlak Praha - Beroun, pro ně německý (bylo to přece v protektorátu Böhmen und Mähren), zaútočili v pětačtyřicátém američtí "kotláři"...

12.11.2017 v 14:09 | Karma článku: 19.75 | Přečteno: 309 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Iva Marková

Kluk s dredy

Potkávala ho každé ráno cestou do práce. Zimou zachumlaní do sebe...................................

20.11.2017 v 21:40 | Karma článku: 10.43 | Přečteno: 548 | Diskuse

Dita Jarošová

Dopis netečným...

Nehrajte mrtvé brouky! O nás a bez nás se jistě odehrávají všemožné každodnové bitvy. Zároven zbývá spousta věcí, které ovlivnit smíme, některé dokonce musíme! Snažme se přijít věcem na kloub.

20.11.2017 v 11:43 | Karma článku: 10.27 | Přečteno: 214 | Diskuse

Marcela Valouchová

Vzkaz

Tento zimní čas mu vyhovoval. Všude spěchající lidé plní starostí. Pásl se na jejich pocitech uspěchanosti a bezradnosti. Užíval si té slasti, dokud to jde. Ještě tak den a vše skončí, budou chudé dny.

20.11.2017 v 7:20 | Karma článku: 8.72 | Přečteno: 177 | Diskuse

Jiří Babor

M.Ř.S.

Za ty dvě noci na které nezapomenu, za vůni Tvých vlasů a doteky které hřály jako letní slunce......

20.11.2017 v 1:23 | Karma článku: 4.83 | Přečteno: 163 | Diskuse

Gabriela Onderková

Na existenciální notečkú...

aneb Inspirováno mými literárními mistry..... poznáte kterými? Jako učitelka literatury musím někoho zkoušet i v době existenciální krize :-)

19.11.2017 v 17:26 | Karma článku: 5.88 | Přečteno: 142 | Diskuse
Počet článků 383 Celková karma 10.53 Průměrná čtenost 180

Viz výše v části Představte se nám - nevím v čem se tyto dvě rubriky liší



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.