Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo báječné k narození - 113 K obrovskému mořskému víru Maelstroemu Julese Verna a Poea

15. 03. 2017 8:18:45
...vír Maelstroem popsal už Jules Verne v knize Dvacet tisíc mil pod mořem i Edgar Alan Poe, pozoruje se na lodích či letecky, jeho intensita kulminuje uprostřed léta a nejvíc za úplňku, nebezpečí pro námořní dopravu je značné....

V minulých dvou blozích zabývajících se překrásným norským souostrovím dalekého severu Lofotami, kam se vydal i Eddie, protagonista všech předešlých blogů, s jeho partou jsme přistáli ve Svolvaeru, viděli rozeklané špice Svolvaergeity, navštívili Mořské akvárium a dřevěnou Lofotskou katedrálu pro 1500 sedících návštěvníků, byli v muzeu - skanzenu zvaném Lofotr, dozvěděli se kdo byli VIkingové a poznali způsob jejich života, přečetli si co o Lofotách sdělili spisovatel Bjoernson a v 15. století Benátčan Querini a zjistili, že ryby, hlavně tresky, jsou zde základem veškerého dění. V závěru lofotské anabáze se parta cestovatelů i s Eddiem vydala k majáku u obce Egum za fotografickými úlovky půlnočního slunce. Nejkrásnějším okamžikem k pozorování, ale i k fotografování je "západ" ohnivé slunečné koule nad mořem. Na ten se všicjni již z domova těšili!

Ke konci července se sluneční kotouč okolo půlnoci totiž jen na okamžik kratičce dotkne okrajem horizontu oceánu, a hned se zase vyhoupne zpátky a opět stoupá. A vzhledem k poloze Lofot zde slunce nezapadá na západ, ale na sever, to je co! Kolem šesté odpolední dorazila česká skupina na tábořiště u obce Eggum. Zde už je řada podobných nadšenců. Kolem třiadvacáté hodiny se Eddie vydává spolu s jedním z ortodoxních fotografů ke vzdálenému majáku na špici poloostrova. "Kolik je hodin?" ..ptá se fotograf. "Bez pár minut půlnoc", odpovídá Eddie. Slunce pomalu klesá k obzoru, aby se najednou "odrazilo" od mořské hladiny a začalo opět stoupat vzhůru. Fotoaparáty cvakají a všichni na pobřeží přítomní, jichž jsou desítky, nestačí žasnout nad tou nádherou. A teprve dlouho po půlnoci se ve svých stanech či pod širákem ukládají ke spánku.

Další den pokračuje výprava až na úplně jižní konec souostroví, dál už cesta nevede. Zde leží malé rybářské městečko s nejkratším názvem na světě - A°. Píše se jako A s kroužkem, čte se jako dlouhé Ó. Je to dnes už spíš skanzen, ale mají tam poštu s pekařstvím a dobrým chlebem. A je zde ještě řada historických objektů i domky rybářů - červená rorbu. Pak výprava přejede do obce Nesland na pobřeží a pasažéři po vystoupení z vozu putují cca 20 km podél pobřeží přes skály, potoky, podél zálivů, někdy i jištěni řetězy do obce se značkou UNESCO - Nusfjord. Je to malebná obec, kdy z druhé strany, od silnice, vybírají vstupné. Ale je tu i infocentrum s internetem.

Poslední den znamená odplutí Lofot. K nalodění dochází v přístavu Sorvangen. Svítí slunce, ale je větrno. Všichni fotografují vzdalující se horskou modrou hradbu Lofot, norská vlajka vlaje za zádí trajektu, za lodí je tradiční zpěněná brázda, rackové se už vrátili k ostrovům. Prudký vítr rve oděvy, Eddiemu odnáší do nenávratna památeční plátěnou čepici, ale nešť. Všichni se těší ještě na další přírodní zajímavost, kterých není na světě mnoho. Na obrovský mořský vír Maelstroem, popsaný již Julesem Vernem (Dvacet tisíc mil pod mořem) a Edgarem Allanem Poem. Tento neobvyklý přírodní jev se vyskytuje na jediném místě na světě a to v oblasti Lofot. Maelstroemů je několik. Ten nejmohutnější se nachází v oblasti mezi lofotskými ostrovy Vaeroy a Moskenesoya. Pozorovat se dá letecky nebo na lodích. Jeho intensita kulminuje na přelomu července a srpna. Vzniká střetnutím dvou příbojových vlnových mas vnikajících do mořské úžiny ze dvou protilehlých stran. Vír se zároveň velmi pomalu pohybuje a jeho nebezpečí pro námořní dopravu je značné, takže i dnes navigační koordináty pro lodě proplouvající touto oblastí korigují svoje záznamy a předpovědi v několikahodinových intervalech.

Eddie se skupinou se vydává na přístupnější víry v 3 km dlouhé a 150 m široké Saltstraumenské úžině. Přes úžinu vede obloukový most. Toto místo leží 13 km od městečka Loding na silnici Bodo - Fauske. Díky přílivu a odlivu se zde čtyřikrát denně přemisťuje 400 milionů kubických metrů vody rychlostí 20 námořních uzlů. Je úplněk, takže síla víru je silnější než jindy. Silné proudění kulminuje po 21 hodině. Voda se řítí do oceánu a pod mostem česká výprava pozoruje krásné mohutné víry, ozářené nízkým sluncem. Malá motorová loď má starosti s plným výkonem plout proti proudu, Eddie fotografuje a poté s dalšími nasedá do autobusu, kterým budou směřovat na jih. Do dalších krásných míst Norska, i do měst Trondheimu, Osla a jiných a potom už s obrovskou přehršlí zážitků domů - do Čech. Ale Lofoty - to bylo opravdu něco!

Autor: Ervín Dostálek | středa 15.3.2017 8:18 | karma článku: 6.88 | přečteno: 126x

Další články blogera

Ervín Dostálek

Alternativní královna krásy a ještě nedávno charismatický sportovní mág, kterého vynechali

Kdo se nehlásí dnes k MeToo jakoby neexistoval. Co to je vlastně alternativní způsob života ? Bývalá miliardářova "étericky založená kráska" proslulá bojem proti nošení kožešin neposílá svoje děti do školy a fotí se nahá v lese..

15.11.2017 v 8:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 43 | Diskuse

Ervín Dostálek

Co říkáte "hraběcím radám" zpoza oceánů ze zahraničí? Odmrštěme malost,nechme zdravý rozum

0,3, či kolik přes 5%, dostal Kalousek jen zásluhou hlasů, pokud se nemýlím, zpoza oceánů z Austrálie či Kanady, Čechů tam žijících a právoplatně volících, bez nichž by byl zcela vyautován, sleduji i kritiku současného dění u nás.

14.11.2017 v 13:47 | Karma článku: 27.34 | Přečteno: 915 | Diskuse

Ervín Dostálek

Soupeři neuhnul, vždy čelem a natvrdo,druhý v devadesáti školí s raketou mlaďochy na kurtu

Jediným způsobem jak dosáhnout vysokého věku, je podle známého moudra, zestárnout. Ale stáří, to je poměrně relativní pojem, ne? Jó, když tehdy tekla rakije a jižní víno proudem a stoly se prohýbaly pod upečenými berany a ovcemi..

13.11.2017 v 11:02 | Karma článku: 7.87 | Přečteno: 490 | Diskuse

Ervín Dostálek

Dneska skromně: To určitě nevíte, kdo byla teta Mařka a je vám to stejně určitě jedno...

Vzala jednoleté dítě do náruče a běžela s ním někde mezi Lety a Dobřichovicemi pod les, když na vlak Praha - Beroun, pro ně německý (bylo to přece v protektorátu Böhmen und Mähren), zaútočili v pětačtyřicátém američtí "kotláři"...

12.11.2017 v 14:09 | Karma článku: 19.75 | Přečteno: 310 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Daniel Tomáš

Pravda bolí

Tak třeba já osobně jsem zastáncem a tradičním uživatelem lži. Nač si kazit život zbytečnou a hloupou pravdou, když si můžeme všechno tak krásně nalhávat a užívat pohody?

24.11.2017 v 8:49 | Karma článku: 22.07 | Přečteno: 1469 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Náhled do pekla v druhé světové

„Aby zlo zvítězilo, stačí, když slušní lidé nedělají nic.“ Toť citát Edmunda Burkeho, britského politika a filozofa ze začátku 18. století, který stojí na zadní straně obálky debutu Zimní muži Jespera Buggeho Kolda. Po přečtení...

24.11.2017 v 8:08 | Karma článku: 6.57 | Přečteno: 268 | Diskuse

Tereza Lišková

18 věcí, které můžete dělat, když Vánoce klepou na dveře

Očumovat nádherně nazdobené výlohy obchodů plné blikajících světýlek a jiných vánočních cingrlátek, dokud nedostanete epileptický záchvat.​ Třeba.

23.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 9.29 | Přečteno: 303 | Diskuse

Marek Ryšánek

Aby nebylo pozdě.

Dnešní evangelijní podobenství nás již uvádí do tématiky, o které pojednávají oddíly tradičně čtené a vykládané na konci církevního roku. Mluví se v nich o konci našeho pozemského času, posledním soudu.

23.11.2017 v 6:00 | Karma článku: 6.76 | Přečteno: 218 | Diskuse

Jaroslav Herda

Svatyně

Tam za vodou v rákosí, kde ukrytý je prám, Ti přečtu tisíc perexů, abys, až budeš verše číst, ses převyznala ve textu. To Ti řikááám. Bude tam mokro, hamťavo, prostě samá voda. Spolu se zahřejem, sirky by zvlhly, nech je doma.

22.11.2017 v 20:57 | Karma článku: 5.49 | Přečteno: 143 | Diskuse
Počet článků 383 Celková karma 10.28 Průměrná čtenost 180

Viz výše v části Představte se nám - nevím v čem se tyto dvě rubriky liší



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.