Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo báječné k narození - 117 I ředitel školy jel načerno, že se nestydí, podvodník jeden

16. 03. 2017 16:25:46
Po půlnoci se vraceli ze soutěže, chtěli získat lístky MHD, všude zavřeno, v busu se tehdy ještě neprodávaly, vlezli do trolejbusu, přišel revizor, vlastně tři, další den titulek v novinách: I ŘEDITEL JEL NAČERNO, podvodník jeden.

Pokračujeme z předešlého stošestnáctého blogu celé "serie" s názvem MÍSTO BÁJEČNÉ K NAROZENÍ, v němž se zabýváme zážitky i průšvihy jakéhosi Eddieho, který se v sedmnácti letech dostal kdysi dávno z Prahy do Ústí nad Labem a prožívá zde svůj život se všemi jeho radostmi a strastmi. Nyní jsme v momentu, kdy přešel z místa profesora střední školy na čas zpět na školu základní, a to ne na ledajakou. Na tu, co se nachází na okraji města a má převahu žáků romského původu. Minule jsme uvedli, že je to škola zařazená do soustavy škol UNESCO s mnoha úspěchy hlavně v kulturních romských soutěžích, především v tancích a písních. A že jí chválí i vysocí mezinárodní představitelé. Samozřejmě, že se taky něco nepovedlo. Nutno podotknout, že se to netýká dneška, ale stavu na přelomu tisíciletí.

Před lety vznikla v Praze iniciativa, která se jmenovala tuším Škola změny, nebo Nová škola nebo tak podobně či úplně jinak. Ta si dala za cíl pozvednout úroveň žáků podobných škol. O to se různé iniciativy a spolky snaží už léta, ale také (nebo hlavně?) o to, aby z této bohulibé činnosti odčerpaly pro sebe a pro své šéfíky a podšéfíky co nejvíc penízků. Samozřejmě i v nové době se bohulibý záměr spojil s dobrými odměnami pro zřizovatele. Součástí projektu byl i pokus doučit ty žáky, kteří nedochodili základní školu. A zajistit jim nejen vyučení, ale na určitou dobu i práci. Takže se spojila základní škola, učiliště řemesel, úřad práce a skupina pražských organizátorů s tím, že škola nedomrlé studenty doučí, učiliště je poté převezme, oni se vyučí zedníky, tesaři, truhláři či instalatéry a budou mít pak úřadem práce zajištěnu práci tak na dva roky - a pak se musí starat už sami. Takže pro ně šest,ještě jednou opakuji dlouhých šest, kromě povinnosti se učit, zajištěných let. Vše začalo mohutně, bombasticky, s barnumskou reklamou v médiích. Články v novinách, propagace a přihlášených, mnohdy ale jen do seznamu napsaných, bylo ke stovce. Ve výuce bylo např. domácí účetnictví, jednoduchá matematika, německý jazyk, počítačová gramotnost, ale i tělesná výchova apod. Původní snaha, snad na začátku nějaká byla, a zájem, postupně slábly. Studenti, nebo vlastně ještě už trochu starší žáci nejvyšší třídy základní školy, postupně místo hodiny němčiny raději hráli v šatně na kytaru, nebo si šli zakouřit, na tělesnou výchovu je nebavilo nejen se převléknout, ale ani se nějak fyzicky unavovat, na počítačích by hráli snad jen hry nebo se dívali na porno, apod.

Projekt, v němž se platilo vyučujícím několik set korun na hodinu, a ty nebyly jako součást jejich domácího rodinného rozpočtu rozhodně špatné, a ti co to řídili, dostávali odměny tisícové a ti co to zastřešovali v Praze, kteří takových škol měli na starosti zřejmě několik, o tom radši nemluvit. Jak to dopadlo? Projekt asi zákonitě, zkrachoval. No zkrachoval - jak se to vezme. Autoři a vedoucí na hodně a lektoři akce si na nějaký ten peníz přišli. Z celkového počtu původně přihlášených - ke stovce, jich absolvovalo možná pětina. Ale asi ani to ne. Absolutorium získalo jen několik jedinců, ti postoupili k dalšímu bodu projektu, jestli ale někdo z nich se doučil řemeslu, nebo dokonce začal pracovat v oboru, to tedy nevím, možná ano, možná spíš ne, miliony korun byly ale využity. Ale kým a jak.

Podobných akcí a snah je, myslím, v republice nepočítaně. Snaha pozvednout minoritu, která je v některých místech majoritou, musí mít ale pevné mantinely. Prostě známá metoda cukru a biče. Pracuješ, učíš se, posíláš svoje děti, tak jak máš, do školy - ano, to je normální, dostaneš, na co máš nárok. Neděláš to - dostaneš, samozřejmě jen v přeneseném slova smyslu - to tak, aby někdo si náhodou nemyslel něco o tělesných trestech či případně rasismu - přes prsty, nebo snad přes držku? To samozřejmě né! Ale je třeba makat na tom, aby se nestala pravdou, což se stává, slova jednoho z Eddieho žáků a dosti inteligentního, který získal (za pomoci svého učitele) třetí cenu v celém kraji mezi všemi školami bez rozdílu v ekologické soutěži za práci o rybím přechodu pro lososy na střekovských labských zdymadlech, se všemi údaji, nákresy, výpočty, fotografiemi a grafy. Tohoto chlapce chtěl Eddie povzbudit k práci pro lepší výsledky ve studiu, že by mohl snad se přihlásit na střední školu a získat maturitu. A co on na to? "Já stejně nikdy pracovat nebudu, vždyť vaše daně, z nichž dostáváme podporu, ty mi k životu určitě postačí." Negeneralizujme - jiný žák Eddieho na tu střední školu šel, ukončil ji maturitou a studuje na pedagogické fakultě na učitele. Tož Vávro, mudruj!

Ještě ke slovům k nadpisu tohoto blogu. Pan ředitel školy byl velký aktivista. Pořádal všelijaké akce, třeba pro svoje učitele a další pracovníky školy zájezd do sklípku na jižní Moravu, kde to pod Pálavou při vínu, porcování prasete a cimbálovce bylo moc pěkné (viz foto nahoře) , pro žáky soutěže a akce. A jezdil se svými pappenheimskými, stoprocentními Romy, tedy vlastně cikány, proč to vlastně obalovat, ne?, i na festivaly, soutěže, folklórní slavnosti a přivážel odtud ceny. Jednou se vraceli odněkud z Moravy v pozdních nočních hodinách. Spokojeni, nadšeni, získali tam první místo, zlatý pohár! V té době neexistovaly ještě automaty na jízdenky na hromadnou dopravu a ani ty jízdenky neprodávali ve voze. Po půlnoci byly trafiky a krámy zavřené, lístků se nikde nemohli domoci. Přijeli kolem půlnoci na hlavní nádraží. Co teď? Snažili se je získat, ale marně.

Řeknete si, bystrý ředitel je měl mít koupené dopředu, že... Neměl. A tak nakonec - děti bylo třeba doručit jejich rodičům - vlezli všichni do trolejbusu, bylo jich kolem třiceti, jak se říká, načerno. Stala se nevídaná věc - v tuto podivnou hodinu, po půlnoci, přišel revizor. Vlastně tři. A všechny nastoupivší legitimovali. Samozřejmě pokuta. Oprávněná. A druhý den, tedy vlastně až třetí, bylo přece už po uzávěrce novin, se objevil v krajském novinovém plátku obrovský titulek: "I ŘEDITEL JEL NAČERNO!" Za dobrotu, na žebrotu, říká se. Ředitel, který se o své "ovečky" stará, jak jen může, byl máchán v médiích ještě hodně dlouho. A mnozí se mu smáli: "To mu patří, že se o ty černé tak stará!", volali někteří. Ale nebylo to od nich rozhodně hezké. Ale lidi si kvůli bulvární zprávě noviny o to víc kupovali. Vždyť to je cílem novin - co největší odběr. Za jakoukoliv cenu. I televize - sledovanost. Přece ředitel, a načerno... Že se nestydí... Podvodník jeden!

Autor: Ervín Dostálek | čtvrtek 16.3.2017 16:25 | karma článku: 7.50 | přečteno: 115x

Další články blogera

Ervín Dostálek

Alternativní královna krásy a ještě nedávno charismatický sportovní mág, kterého vynechali

Kdo se nehlásí dnes k MeToo jakoby neexistoval. Co to je vlastně alternativní způsob života ? Bývalá miliardářova "étericky založená kráska" proslulá bojem proti nošení kožešin neposílá svoje děti do školy a fotí se nahá v lese..

15.11.2017 v 8:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 43 | Diskuse

Ervín Dostálek

Co říkáte "hraběcím radám" zpoza oceánů ze zahraničí? Odmrštěme malost,nechme zdravý rozum

0,3, či kolik přes 5%, dostal Kalousek jen zásluhou hlasů, pokud se nemýlím, zpoza oceánů z Austrálie či Kanady, Čechů tam žijících a právoplatně volících, bez nichž by byl zcela vyautován, sleduji i kritiku současného dění u nás.

14.11.2017 v 13:47 | Karma článku: 27.34 | Přečteno: 915 | Diskuse

Ervín Dostálek

Soupeři neuhnul, vždy čelem a natvrdo,druhý v devadesáti školí s raketou mlaďochy na kurtu

Jediným způsobem jak dosáhnout vysokého věku, je podle známého moudra, zestárnout. Ale stáří, to je poměrně relativní pojem, ne? Jó, když tehdy tekla rakije a jižní víno proudem a stoly se prohýbaly pod upečenými berany a ovcemi..

13.11.2017 v 11:02 | Karma článku: 7.87 | Přečteno: 490 | Diskuse

Ervín Dostálek

Dneska skromně: To určitě nevíte, kdo byla teta Mařka a je vám to stejně určitě jedno...

Vzala jednoleté dítě do náruče a běžela s ním někde mezi Lety a Dobřichovicemi pod les, když na vlak Praha - Beroun, pro ně německý (bylo to přece v protektorátu Böhmen und Mähren), zaútočili v pětačtyřicátém američtí "kotláři"...

12.11.2017 v 14:09 | Karma článku: 19.75 | Přečteno: 310 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Daniel Tomáš

Pravda bolí

Tak třeba já osobně jsem zastáncem a tradičním uživatelem lži. Nač si kazit život zbytečnou a hloupou pravdou, když si můžeme všechno tak krásně nalhávat a užívat pohody?

24.11.2017 v 8:49 | Karma článku: 22.07 | Přečteno: 1469 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Náhled do pekla v druhé světové

„Aby zlo zvítězilo, stačí, když slušní lidé nedělají nic.“ Toť citát Edmunda Burkeho, britského politika a filozofa ze začátku 18. století, který stojí na zadní straně obálky debutu Zimní muži Jespera Buggeho Kolda. Po přečtení...

24.11.2017 v 8:08 | Karma článku: 6.57 | Přečteno: 269 | Diskuse

Tereza Lišková

18 věcí, které můžete dělat, když Vánoce klepou na dveře

Očumovat nádherně nazdobené výlohy obchodů plné blikajících světýlek a jiných vánočních cingrlátek, dokud nedostanete epileptický záchvat.​ Třeba.

23.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 9.29 | Přečteno: 304 | Diskuse

Marek Ryšánek

Aby nebylo pozdě.

Dnešní evangelijní podobenství nás již uvádí do tématiky, o které pojednávají oddíly tradičně čtené a vykládané na konci církevního roku. Mluví se v nich o konci našeho pozemského času, posledním soudu.

23.11.2017 v 6:00 | Karma článku: 6.76 | Přečteno: 218 | Diskuse

Jaroslav Herda

Svatyně

Tam za vodou v rákosí, kde ukrytý je prám, Ti přečtu tisíc perexů, abys, až budeš verše číst, ses převyznala ve textu. To Ti řikááám. Bude tam mokro, hamťavo, prostě samá voda. Spolu se zahřejem, sirky by zvlhly, nech je doma.

22.11.2017 v 20:57 | Karma článku: 5.49 | Přečteno: 143 | Diskuse
Počet článků 383 Celková karma 10.28 Průměrná čtenost 180

Viz výše v části Představte se nám - nevím v čem se tyto dvě rubriky liší



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.