Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo báječné k narození - 118 Jak a proč se hned tentokrát Eddie žádným milionářem nestal

17. 03. 2017 7:11:08
..pan Sládek ze Šumavy je tu po třetí, volal sto třicet devětkrát, dnes už musí postoupit na milionářské křeslo, po zkušebních rozstřelech je jasnou jedničkou, režisér žádá zpomalit, to udělá, zřejmě ztratil rytmus, nepostupuje...

Hned upřímně - kdyby se Eddie, postava z našich blogů, milionářem stal, tyto řádky by asi nevznikly. Se mnou by se nebavil, jeho život by dostal jiný směr a nebylo by o čem psát. Už by býval jen plánoval, připravoval a uskutečnil cestu kolem světa, při níž by určitě nevynechal Nový Zéland, Tahiti, Havaj, Velký kaňon a několik národních parků v Americe a další světové destinace. Ale nestalo se tak. Jak to tehdy tenkrát vlastně bylo? Po telefonickém přihlášení - asi pětkrát, to není moc - zavolání do Prahy a zodpovězení několika těžkých otázek, šťastném vylosování, které se dá, jak řekl jeden známý, přirovnat k hození šesti šestek v kostkách, postoupil Eddie do jednoho ze soutěžních a natáčecích kol televizní vědomostní soutěže "Chcete být milionářem?". Do telefonu pohovořil o svých zálibách a koníčcích, prozradil co by dělal s vyhranými milióny a byl mu určen termín natáčení v Praze. To, že toto píšu, a Eddie s tím souhlasil, je výsledkem krátkého váhání napsat, či nenapsat o tom, zda sdělit, kde se stala chyba, a tedy jak by řekl Václav Klaus - nevítězství, a taky malá informace těm, pokud o ni stojí, kteří budou vylosováni k účasti v podobné či jiné soutěži příště. Jak to tam prostě na kopci nad Prahou v barrandovských ateliérech, nebo třeba někde jinde, chodí, či vlastně chodilo, nebo chodit asi bude.

Když to milá paní z televize NOVA Eddiemu zatelefonovala, že je účastníkem vědomostní soutěže CHCETE BÝT MILIONÁŘEM, jeho syn pravil - vezmi encyklopedii a uč se. Ale to samozřejmě nejde, v hlavě zůstává to, co člověk ve svém životě poznal, viděl, četl, slyšel, zažil a hovořil o tom, a ne to, co si chce bez ladu a skladu za tři dny nalít do hlavy. Takže encyklopedie Diderot, internet a jeho wikipedie i encyklopedie Brittanica a jiné pomůcky, zůstaly netknuty. Zašel alespoň do prodejny knih, kde se chtěl podívat na příručku Modely přípravy uchazečů o studium na humanitních fakultách Univerzity Karlovy. Poslední exemplář knihy sice byl k dispozici za pouhých sto deset korun, otázek hodně, ale vyznačené správné odpovědi žádné. Takže doučování zanechal. A taky to nakonec, jak se v pravý čas ukázalo, nebylo vůbec to nejdůležitější. Bylo to něco úplně, ale úplně jiného.

Studio 2 televize NOVA v Praze na Barrandově našel snadno. Nad hlavní budovou vlála česká, americká a britská vlajka. Na počest Bruce Willise, který sem zavítal o den později do filmových ateliírů, to ale asi nebylo. Všude samá ochranka a securite, plno lidí, ale dokonalá organizace. Šatna účastníků soutěže byla v čísle třináct. Sem, do toho tradičně nejsmůlovatějšího čísla, asi jiní nechtěli. Na jiných šatnách visely nápisy Štefam Margita a Hana Zagorová, Zlatíčka, Vladimír Čech a další. Vnadná asistentka Markéta v superkrátké sukni vede Eddieho podepsat smlouvu s Českou produkční 2000, pak mu stejně jako ostatním v maskérně jezdí odbornice maskérky štětečky po obličeji, pudrují je, aby se v záběru televize neleskli, a nakonec jdou účastníci akce na zkoušku do studia číslo dvě. Před ním visí na stěně na obrovské "plachtě" denní itinerář - v kolik hodin a minut přichází režisér, kdy uklízečky, kdy jde kdo na svačinu a podobně. Ale je tam znázorněn také detailní způsob výběru dnešních účastníků soutěže. A Eddie se z něj dozvídá, že několikatisícový počet telefonujících je dělený určitým koeficientem, takže konečný výběr k akci vychází na každého snad půldruhatisícového. Opravdu, jako hodit těch šest šestek najednou v kostkách.

Přichází pomocná režisérka, která účastníky informuje, co za chvíli přijde. Pak si hráči zkouší mačkat tlačítka, což, jak brzy zjišťují, je ta nejdůležitější věc k cestě k úspěchu v celé soutěži. Je tu mezi nimi třeba pan Sládek ze Šumavy, který se dostal mezi vybranou desítku hráčů už po třetí. Telefonoval prý celkem sto třicet devětkrát, ale dnes už podle jeho názoru rozhodně musí postoupit na křeslo potencionálního milionáře. Při zkušebních rozstřelech je jasnou jedničkou a režisérova zástupkyně jej žádá, aby zpomalil a dal tak možnost i jiným. Vyhoví, udělá to, ale ukáže se to jako chybné rozhodnutí. Do hlavní soutěže se pak nedostane, zřejmě ztratil rytmus. Je zde paní z podhůří hraničních Orlických hor, důchodkyně, matka dvanácti dětí. Dva ze synů má s sebou, jednoho jí však ochranka vyvádí ze sálu ven, přinesl si totiž do hlediště plechovkové pivo, dál má triko s logem, a to dost velkým, a to se nesmí. Technici buší kladivy do jedné z fialově nesvítících lamp pod skleněnou podlahou studia - "mrcha jedna, včera prý, svině, také nesvítila", rozčilují se technici. Jak to nakonec dopadlo? V příštím blogu, jó?

Autor: Ervín Dostálek | pátek 17.3.2017 7:11 | karma článku: 0.00 | přečteno: 49x

Další články blogera

Ervín Dostálek

Alternativní královna krásy a ještě nedávno charismatický sportovní mág, kterého vynechali

Kdo se nehlásí dnes k MeToo jakoby neexistoval. Co to je vlastně alternativní způsob života ? Bývalá miliardářova "étericky založená kráska" proslulá bojem proti nošení kožešin neposílá svoje děti do školy a fotí se nahá v lese..

15.11.2017 v 8:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 43 | Diskuse

Ervín Dostálek

Co říkáte "hraběcím radám" zpoza oceánů ze zahraničí? Odmrštěme malost,nechme zdravý rozum

0,3, či kolik přes 5%, dostal Kalousek jen zásluhou hlasů, pokud se nemýlím, zpoza oceánů z Austrálie či Kanady, Čechů tam žijících a právoplatně volících, bez nichž by byl zcela vyautován, sleduji i kritiku současného dění u nás.

14.11.2017 v 13:47 | Karma článku: 27.34 | Přečteno: 915 | Diskuse

Ervín Dostálek

Soupeři neuhnul, vždy čelem a natvrdo,druhý v devadesáti školí s raketou mlaďochy na kurtu

Jediným způsobem jak dosáhnout vysokého věku, je podle známého moudra, zestárnout. Ale stáří, to je poměrně relativní pojem, ne? Jó, když tehdy tekla rakije a jižní víno proudem a stoly se prohýbaly pod upečenými berany a ovcemi..

13.11.2017 v 11:02 | Karma článku: 7.87 | Přečteno: 490 | Diskuse

Ervín Dostálek

Dneska skromně: To určitě nevíte, kdo byla teta Mařka a je vám to stejně určitě jedno...

Vzala jednoleté dítě do náruče a běžela s ním někde mezi Lety a Dobřichovicemi pod les, když na vlak Praha - Beroun, pro ně německý (bylo to přece v protektorátu Böhmen und Mähren), zaútočili v pětačtyřicátém američtí "kotláři"...

12.11.2017 v 14:09 | Karma článku: 19.75 | Přečteno: 310 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Daniel Tomáš

Pravda bolí

Tak třeba já osobně jsem zastáncem a tradičním uživatelem lži. Nač si kazit život zbytečnou a hloupou pravdou, když si můžeme všechno tak krásně nalhávat a užívat pohody?

24.11.2017 v 8:49 | Karma článku: 22.07 | Přečteno: 1469 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Náhled do pekla v druhé světové

„Aby zlo zvítězilo, stačí, když slušní lidé nedělají nic.“ Toť citát Edmunda Burkeho, britského politika a filozofa ze začátku 18. století, který stojí na zadní straně obálky debutu Zimní muži Jespera Buggeho Kolda. Po přečtení...

24.11.2017 v 8:08 | Karma článku: 6.56 | Přečteno: 268 | Diskuse

Tereza Lišková

18 věcí, které můžete dělat, když Vánoce klepou na dveře

Očumovat nádherně nazdobené výlohy obchodů plné blikajících světýlek a jiných vánočních cingrlátek, dokud nedostanete epileptický záchvat.​ Třeba.

23.11.2017 v 9:09 | Karma článku: 9.28 | Přečteno: 303 | Diskuse

Marek Ryšánek

Aby nebylo pozdě.

Dnešní evangelijní podobenství nás již uvádí do tématiky, o které pojednávají oddíly tradičně čtené a vykládané na konci církevního roku. Mluví se v nich o konci našeho pozemského času, posledním soudu.

23.11.2017 v 6:00 | Karma článku: 6.76 | Přečteno: 218 | Diskuse

Jaroslav Herda

Svatyně

Tam za vodou v rákosí, kde ukrytý je prám, Ti přečtu tisíc perexů, abys, až budeš verše číst, ses převyznala ve textu. To Ti řikááám. Bude tam mokro, hamťavo, prostě samá voda. Spolu se zahřejem, sirky by zvlhly, nech je doma.

22.11.2017 v 20:57 | Karma článku: 5.49 | Přečteno: 143 | Diskuse
Počet článků 383 Celková karma 10.28 Průměrná čtenost 180

Viz výše v části Představte se nám - nevím v čem se tyto dvě rubriky liší



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.