Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo báječné k narození - 126:Nedobytná skála britský Gibraltar, evropské království opic

19. 03. 2017 17:19:16
..na semaforu červená, kolem se přehnal přistávající boeing, hluk motorů násobí odraz od bílé vápencové skály majestátně se tyčící za ranvejí, svítí zelená, napříč letištní drahou vstupuje Eddie s partou do britského Gibraltaru...

Gibraltarská skála na jihu Pyrenejského poloostrova vyčnívá nad hladinu Středozemního moře do výšky 426 metrů. Řekové ji spolu s mysem Macho na africkém pobřeží nazývali Herkulovými sloupy a za ní končil antický svět. Eddie s výpravou sem přišel po svých ze Španělska, vymohl si razítko GIB, ušel pár metrů a zastavil se. Na semaforu před ním totiž svítilo červené světlo. Po chvilce se před ním přehnal přistávající boeing a hluk jeho motorů se násobil odrazem od bílé vápencové skály, majestátně se tyčící za ranvejí. Naskočila zelená a česká výprava spolu s cyklisty, automobily a dalšími turisty se dala do pohybu vpřed napříč letištní drahou. A za ní - tam už je čekalo centrum britského Gibraltaru. Je to území šesti čtverečních kilometrů s bobíky - britskými policisty a librami v peněžence.

Protáhlý skalní výběžek Pyrenejského poloostrova na jihu Evropy měl odjakživa svým tvarem i strategickou polohou významnou roli. Navštívili jej už Féničané a Kartaginci. Název Gibraltar pochází z maurských dob. Právě tudy totiž pronikli Maurové na Pyrenejský poloostrov a toto území drželi ve svých rukách kromě čtyřiadvacetileté přestávky plných sedm set let! Vedl je tenkrát Tárik ibn Sijád. A pevnost, kterou zde dal vystavět, se jmenovala Džebel al Tárik, z čehož přes "džibl alt ar" vznikl nakonec Gibraltar. Španělům zůstal do počátku osmnáctého století, poté jej získali v tzv. válce o španělské dědictví Britové. Španělé se s tím nikdy nesmířili, polovinu 18. století jej obléhali, poškodili opevnění, ale nedobyli jej. Gibraltar není totiž jen kusem skály. Odsud vyrazil admirál Nelson do bitvy u Trafalgaru, jež zajistila Británii vládu nad oceány. Gibraltar střežil cestu k "perle britského impéria", k Indii. Ze zdejší základny lze kontrolovat vjezd do Středomoří. Korunní kolonie Gibraltar tak není jen posledním pozůstatkem zaniklého impéria, ale i působivým symbolem časů britské moci a slávy. Španělé nekompromisně žádají navrácení "Skály", jak se Gibraltaru s oblibou říká, místní obyvatelé jsou ale stejně nekompromisně proti. V místním referendu celých 99 procent obyvatel odmítlo plán na odtržení od britské koruny a podřízení se Španělsku.

Na hlavní třídě se Eddie s výpravou zastavuje u jedné z nejdůležitějších budov - rezidence britského guvernéra. Pak všichni trochu smlouvají o cenu s taxikáři. Ti je pak odvážejí k památníku tzv. Herkulových sloupů (foto vlevo nahoře), kde v antice byl právě konec známého světa. Před návštěvníky je Europa point, mys s majákem, a za ním Středozemní moře a pak už jen Afrika. Zaujme jeskyně sv. Michaela se snad nejstarší lebkou evropského neandrtálce a moderním koncertním sálem. A Eddie s několika spřízněnci tady po svolení pořadatelů zanotují i několik písní. Dobře zní. Auta pak pokračují s českou výpravou až na vrchol Skály. Zde je království opic rodu makak sylvanus. Je to jediné místo v Evropě, kde žijí opice. Není ani tak důležité jak se sem dostaly, místní se o ně starají, ale ubývá jich. Podle pověsti totiž bude toto území v britských rukou tak dlouho, dokud tu budou ony.

Vnitrozemí skály se změnilo během předminulého století v nedobytnou pevnost. Eddie s partou se podívají i dovnitř. Jsou zde kilometry chodeb s vlastnm zdrojem elektřiny, čistírnou vody, nemocnicí, skladišti potravin. A muzeum obrany tohoto území, poutavá záležitost. "Skála" nebyla nikdy dobyta. Její klíčové postavení se potvrdilo v obou světových válkách. Sehrála rozhodující roli v boji proti ponorkám, v docích se opravovaly spojenecké lodě, v zátoce shromažďovaly konvoje. Osídlena je dnes především západní část, na východě spadá skála příkře do moře a vměstnalo se sem jen u tří pláží několik hotelů. Jsou zde i obrovské rezervoáry dešťové vody, která byla kdysi jediným zdrojem pitné vody na poloostrově. Výprava i Eddie sjíždí se Skály prudce dolů, hradí taxikářům jejich rito, ještě se rozhlédnout zda cestu nekříží nějaké letadlo a jsou zase zpátky ve Španělsku..

Autor: Ervín Dostálek | neděle 19.3.2017 17:19 | karma článku: 4.58 | přečteno: 143x

Další články blogera

Ervín Dostálek

Alternativní královna krásy a ještě nedávno charismatický sportovní mág, kterého vynechali

Kdo se nehlásí dnes k Me Too jakoby neexistoval. Co to je vlastně alternativní způsob života ? Bývalá miliardářova "étericky založená kráska" proslulá bojem proti nošení kožešin neposílá svoje děti do školy a fotí se nahá v lese..

15.11.2017 v 8:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 35 | Diskuse

Ervín Dostálek

Co říkáte "hraběcím radám" zpoza oceánů ze zahraničí? Odmrštěme malost,nechme zdravý rozum

0,3, či kolik přes 5%, dostal Kalousek jen zásluhou hlasů, pokud se nemýlím, zpoza oceánů z Austrálie či Kanady, Čechů tam žijících a právoplatně volících, bez nichž by byl zcela vyautován, sleduji i kritiku současného dění u nás.

14.11.2017 v 13:47 | Karma článku: 27.34 | Přečteno: 914 | Diskuse

Ervín Dostálek

Soupeři neuhnul, vždy čelem a natvrdo,druhý v devadesáti školí s raketou mlaďochy na kurtu

Jediným způsobem jak dosáhnout vysokého věku, je podle známého moudra, zestárnout. Ale stáří, to je poměrně relativní pojem, ne? Jó, když tehdy tekla rakije a jižní víno proudem a stoly se prohýbaly pod upečenými berany a ovcemi..

13.11.2017 v 11:02 | Karma článku: 7.87 | Přečteno: 488 | Diskuse

Ervín Dostálek

Dneska skromně: To určitě nevíte, kdo byla teta Mařka a je vám to stejně určitě jedno...

Vzala jednoleté dítě do náruče a běžela s ním někde mezi Lety a Dobřichovicemi pod les, když na vlak Praha - Beroun, pro ně německý (bylo to přece v protektorátu Böhmen und Mähren), zaútočili v pětačtyřicátém američtí "kotláři"...

12.11.2017 v 14:09 | Karma článku: 19.75 | Přečteno: 309 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Iva Marková

Kluk s dredy

Potkávala ho každé ráno cestou do práce. Zimou zachumlaní do sebe...................................

20.11.2017 v 21:40 | Karma článku: 10.43 | Přečteno: 548 | Diskuse

Dita Jarošová

Dopis netečným...

Nehrajte mrtvé brouky! O nás a bez nás se jistě odehrávají všemožné každodnové bitvy. Zároven zbývá spousta věcí, které ovlivnit smíme, některé dokonce musíme! Snažme se přijít věcem na kloub.

20.11.2017 v 11:43 | Karma článku: 10.27 | Přečteno: 214 | Diskuse

Marcela Valouchová

Vzkaz

Tento zimní čas mu vyhovoval. Všude spěchající lidé plní starostí. Pásl se na jejich pocitech uspěchanosti a bezradnosti. Užíval si té slasti, dokud to jde. Ještě tak den a vše skončí, budou chudé dny.

20.11.2017 v 7:20 | Karma článku: 8.72 | Přečteno: 177 | Diskuse

Jiří Babor

M.Ř.S.

Za ty dvě noci na které nezapomenu, za vůni Tvých vlasů a doteky které hřály jako letní slunce......

20.11.2017 v 1:23 | Karma článku: 4.83 | Přečteno: 163 | Diskuse

Gabriela Onderková

Na existenciální notečkú...

aneb Inspirováno mými literárními mistry..... poznáte kterými? Jako učitelka literatury musím někoho zkoušet i v době existenciální krize :-)

19.11.2017 v 17:26 | Karma článku: 5.88 | Přečteno: 142 | Diskuse
Počet článků 383 Celková karma 10.53 Průměrná čtenost 180

Viz výše v části Představte se nám - nevím v čem se tyto dvě rubriky liší



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.