Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo báječné k narození - 221:Na závěr putování do londýnského TOWERu a pak domů "k mámě"

6. 09. 2017 7:27:48
Putování po Anglii, Skotsku, Orknejích, ale i Irsku, loni Cornwalu a letos Walesu, zakončily výpravy, jejichž účastníkem byl Eddie, jehož cesty sledujeme, vždy v Londýně. Kam tu zajít, když už jste skoro všude byli? No, do TOWERu!

Her Majesty ́s Palace and Fortress, The Town of London, neboli Palác a pevnost Jejího Veličenstva, TOWER OF LONDON je oficiální název londýnského Toweru (angl. Tower of London). Posledním králem, který tento objekt používal, byl skoro před půl tisíciletím král Jakub I., (1566 - 1625). Uprostřed této pevnosti stojí Bílá tvrz (White Tower), čtvercová stavba, která dala

pevnosti jméno. Má vížku na každém svém rohu a leží uprostřed komplexů budov na břehu řeky Temže (Thames) v Londýně. Sloužila jako pevnost, zbrojnice, pokladnice, mincovna, palác, popraviště, observatoř, útočiště a vězení především pro vězně z vyšších vrstev společnosti. Postupně vzniklo i rčení: "poslat do Toweru", znamenající

uvěznit. Alžběta I. zde byla vězněna v době vlády její sestry Marie, naposledy zde byl v době druhé světové války vězněn nacista Rudolf Hess.

Poprvé toto místo opevnili Římané, kteří až sem a ještě kousek dál dospěli ve svých výbojích a jejich císař Claudius jej, tedy opevnění, nechal zbudovat na obranu města zvaného

Londinium. Vilém I. Dobyvatel nechal v roce 1078 postavit na ochranu středu města před Normany White Tower, která se pak hodila i proti jiným nájezdníkům. Opevnění bylo původně ze dřeva, Vilémova věž už ale ze speciálního druhu kamene dovezeného z Francie. Hradní příkop

obklopující hradby, napuštěný vodou z Temže, nechal zbudovat král Richard I. Lví srdce. Královský

zvěřinec vznikl v Toweru ve 13. století. Prvotními zvířaty v něm byli leopardi (nebo lvi?) dovezené římským císařem Fridrichem (Bedřichem)

II. jako svatební dar anglickému králi Jindřichu I. Zvěřinec pak zřídil až další král Jan Bezzemek. Sochy zvířat a malý pozůstatek, spíše symbol zvěřince, je v Toweru dodnes, většina zvířat byla přemístěna již v polovině předminulého století do londýnské zoo. Vězni nižší společenské třídy byli popravováni mimo Tower, ale z těch

významných bylo několik popraveno přímo na Tower Hillu, např. Thomas More. Příslušníci šlechtického stavu, hlavně ženy, byli popravováni uvnitř towerského komplexu.

Nádvoří Toweru je plné výprav, i školních, v jednotných uniformách. Jsou zde také uniformovaní vojáci v dobových uniformách.

Eddie a další účastníci výpravy se samozřejmě zastavili také na místě, kde byla popravena za zradu vůči králi Jindřichu VIII. královna Anna Boleynová i některé další

jeho ženy (fotografie míst, kde byly popravovány královny jsou výše). Průvodcem bylo sděleno, že

Anna se, jak říká pověst, občas prochází Towerem se svou hlavou v podpaží, což je samozřejmě jen morbidní báj. (Ty fotky vpravo jsou skutečné hlavy jiných, co skončili v Toweru na popravišti). Podobně jako u jiných hradů význam Toweru poklesl s rozvojem dělostřelectví.

Waterloo Barracks, běžně používaný jako královská klenotnice, byl později používán i jako základna Prvního praporu královských mušketýrů (City of London regiment). Prohlídka královské klenotnice je úžasná. Jsou zde nejvýznamnější britské klenoty, mezi stovkami

různých ale vyniká koruna, jedna z těch královských, s největším diamantem světa Kooh-i-noorem (foto úplně dole vpravo). Tower už dlouho není používán jako sídlo královské rodiny, ale přesto zůstává královskou rezidencí a je střežen stálou stráží, která je tvořena jednotkou královské gardy Buckinhamského paláce. V současnosti je Tower hlavně turistickou

atrakcí. Tou je i personál Toweru - Yeomen Warders, který plní funkci průvodců. Každý večer dochází k procedurálnímu uzavření bran - tzv. Ceremony of the Keys. Na náklady vlády jsou v souladu se starou legendou chováni krkavci. Pověst uvádí, že dokud budou v Toweru sídlit krkavci, bude Anglie bezpečná vůči invazi nepřátel. Jména osmi krkavců, kteří jsou nyní v teritoriu Toweru jsou následující: Gwylum, Thor, Hugine, Munin, Branwen, Bran, Gundulf, Baldrick.

Eddie spolu s dalšími si v Toweru prohlédl především královskou klenotnici, muzeum armády, starých zbraní i zvláštních, někdy až bizarních darů, co královská rodina obdržela. Poté došlo na otázku, jak naplnit zbylý čas do odjezdu domů, zda po skončení návštěvy Toweru se nechat vyvézt výtahem na vrchol budovy do restaurace tzv. Okurky (vlevo nahoře) nebo Střepu (vpravo nahoře). Pak zbývalo ještě se projít krátce městem. Na London Eye, Londýnské oko, se ale nešlo dostat, byla tam obrovská fronta do výšky chtivých lidí. A tak zbývalo jen nasávat atmosféru multikulturní metropole,

dívat se na různé památky a důležitá místa, např. Westminsterskou katedrálu (vlevo) či zajít k Down street k domu, kde sídlí britská ministerská předsedkyně Mayová (foto vpravo). Dnes ovšem na rozdíl od dřívějška je tato významná ulice uzavřená vysokou branou a chráněná "bobíky" - londýnskými policisty beze zbraně a specielní policejní službou se zbraněmi naopak velmi výkonnými. Zajímavé bylo i sledovat další atrakce na Trafalgarském náměstí, před Národní obrazárnou i jinde a lidi všech odstínů barev pleti, zajít na malé

občerstvení. A pak bez problémů odjet do Doveru k nalodění na trajekt na evropský kontinent. A maně si při tom vzpomenout na problémy, které výprava i s Eddiem měla před rokem. Připojuji k tomu nostalgicky novinový výstřižek z loňského výtisku Mladé fronty DNES níže. To byla dálnice z Londýna k průlivu La Manche (pro

Angličany Doverskému), tedy k moři, totálně uzavřená, naprosto ucpaná. Řidiči s posádkami vozů i s malými dětmi zde tábořili na svazích u dálnice, z které nešlo nikam stranou vůbec sjet. Údajně zde obrovská kolona dopravních prostředků stála až čtrnáct hodin, lidem bylo dováženo humanitárními organizacemi i policií zejména pití, ale i

jídlo a důvod kolapsu dopravy nebyl úplně jasný - zda podrobnější prohlídky v nástupu na podmořský vlak ve Folkestone, či kvůli teroristickým útokům či, jak tvrdili Angličané, že Francouzská kontrola vstupu, tedy "frantíci", odjeli na dovolenou a Britové jim museli jít na pomoc. To nebyla rozhodně tenkrát legrace - projet k tunelu do Evropy tenkrát nešlo jen tak lehce. Čeští řidiči autobusu, kterým se vracel Eddie domů do vlasti se projevili jako naprostí znalci situace. Podařilo se jim vše objet po okolních okreskách a stačit se zařadit na parkoviště do fronty při nájezdu na transportní vlak pod kanálem La Manche. Takže "jenom" čtyřhodinová ztráta času byla tehdy ještě moc a moc nádherná.

Letos na trajekt na pevninu to bylo bez problémů. Česká výprava si zopakovala, co vše letos viděli: Přehršli velšských hradů, dostali se na nejvyšší horu Walesu Snowdon, prohlédli si skoro italské městečko na břehu Irského moře Portmeirion, navštívili lázně Llandudno, byli i stáli přímo na místě, kde byl pasován titulem Prince of Wales britský následník trůnu princ Charles na hradě Caernarfon Castle, viděli obec Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch ( v překladu Kostel Panny Marie v roklině bílých lísek poblíž prudkého víru a kostela svatého Tysilia u červené jeskyně), tedy obec s nejdelším názvem na světě na ostrově Anglesey na břehu Irského moře v západním Walesu, prošli Liverpool a navštívili v něm Muzeum Beatles a prošli se po stopách jejich mládí a působení, třeba ulicí Penny Lane či místem zvaným Strawberry Field (Jahodové pole), poté v Manchesteru navštívili velestánek fotbalu velkoklubu Manchesteru United zvaný Old Trafford a poté i Britské muzeum fotbalu s mimořádnými artefakty, prohlédli si několik katedrál i pobřežní rekreační oblast Pembrokeshire s místy jako Tenby a Svatý David - patron Walesu , hlavní město Walesu Cardiff s největším stadionem hlavně na ragby Millenium Stadium a hradem, dostali se k zajímavé stavbě obchodního domu Selfridges českého architekta Jana Kaplického v Birminghamu i k prvnímu postavenému železnému mostu na světě v Ironbridge, jakožto i do hotelu Adolphi, kde v Liverpoolu nocovali movití pasažéři, než druhý den nastoupili, na "nepotopitelný" TITANIK, z kteréžto plavby se řada z nich už nevrátila...Eddie a celá výprava z Walesu a Anglie domů naštěstí bez úhony a s množstvím zážitků...

Autor: Ervín Dostálek | středa 6.9.2017 7:27 | karma článku: 0.00 | přečteno: 74x

Další články blogera

Ervín Dostálek

Alternativní královna krásy a ještě nedávno charismatický sportovní mág, kterého vynechali

Kdo se nehlásí dnes k Me Too jakoby neexistoval. Co to je vlastně alternativní způsob života ? Bývalá miliardářova "étericky založená kráska" proslulá bojem proti nošení kožešin neposílá svoje děti do školy a fotí se nahá v lese..

15.11.2017 v 8:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 35 | Diskuse

Ervín Dostálek

Co říkáte "hraběcím radám" zpoza oceánů ze zahraničí? Odmrštěme malost,nechme zdravý rozum

0,3, či kolik přes 5%, dostal Kalousek jen zásluhou hlasů, pokud se nemýlím, zpoza oceánů z Austrálie či Kanady, Čechů tam žijících a právoplatně volících, bez nichž by byl zcela vyautován, sleduji i kritiku současného dění u nás.

14.11.2017 v 13:47 | Karma článku: 27.34 | Přečteno: 914 | Diskuse

Ervín Dostálek

Soupeři neuhnul, vždy čelem a natvrdo,druhý v devadesáti školí s raketou mlaďochy na kurtu

Jediným způsobem jak dosáhnout vysokého věku, je podle známého moudra, zestárnout. Ale stáří, to je poměrně relativní pojem, ne? Jó, když tehdy tekla rakije a jižní víno proudem a stoly se prohýbaly pod upečenými berany a ovcemi..

13.11.2017 v 11:02 | Karma článku: 7.87 | Přečteno: 488 | Diskuse

Ervín Dostálek

Dneska skromně: To určitě nevíte, kdo byla teta Mařka a je vám to stejně určitě jedno...

Vzala jednoleté dítě do náruče a běžela s ním někde mezi Lety a Dobřichovicemi pod les, když na vlak Praha - Beroun, pro ně německý (bylo to přece v protektorátu Böhmen und Mähren), zaútočili v pětačtyřicátém američtí "kotláři"...

12.11.2017 v 14:09 | Karma článku: 19.75 | Přečteno: 309 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Vojtěch Marek

17 000 km stopem domů z Kamčatky V

Putování jednoho kluka od Pardubic z Kamčatky domů. Stopem. Z Kamčatky přes celou Sibiř, Ural až do Archangelsku. A pak přes Petrohrad a Ukrajinu domů.

21.11.2017 v 7:22 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Martin Úbl

Knižní bestseller letošních Vánoc

Přečtěte si první ukázku z právě vycházející knihy Neuvěřitelné příhody z hor / Nahoru můžeš, dolů musíš. Knihu lze objednávat zde: http://www.albatrosmedia.cz/tituly/37346813/neuveritelne-prihody-z-hor/ Pěkní čtení! Autor.

20.11.2017 v 13:01 | Karma článku: 5.83 | Přečteno: 282 | Diskuse

Petr Havránek

Šumava, vrch Ostrý.

Při našich občasných toulkách Šumavou jsme doposud tak trochu přehlíželi Železnorudsko. Jeden z posledních slunečních víkendů nám dává šanci k nápravě a tak nabíráme směr Špičák.

20.11.2017 v 7:00 | Karma článku: 14.90 | Přečteno: 230 | Diskuse

Martin Houška

Na hlavní silnici 1/15 z Liběšic na Litoměřice nepůjdou závory !

Dne 20.11. v 08:00 začíná přestavba vnitřní elektronické technologie na železničním přejezdu na hlavní silnici 1 / 15 ležícím mezi obcemi Horní Řepčice a Liběšice. Železniční provoz nebude přerušen.

19.11.2017 v 19:32 | Karma článku: 6.27 | Přečteno: 198 | Diskuse

Miroslav Hruška

Netradiční květnový výlet do Polska aneb Polsko (rychlo)vlakem i letadlem - díl druhý

V prvním díle této dvojdílné reportáže jsem s mým kamarádem zkoumal dopravní zajímavosti Katovic. Na závěr jsme se přesunuli polským Pendolinem do Varšavy. V tomto dílu tedy prozkoumáme Varšavu a také se proletíme letadlem ...

17.11.2017 v 13:10 | Karma článku: 11.08 | Přečteno: 356 | Diskuse
Počet článků 383 Celková karma 10.53 Průměrná čtenost 180

Viz výše v části Představte se nám - nevím v čem se tyto dvě rubriky liší



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.