Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsem hledal MISTRA SVĚTA

4. 09. 2017 8:00:28
Mistr světa není jen tak někdo - máte za úkol jej najít, když je jaksi nezvěstný, dáte do toho vše a to s prominutím chci vypovědět - že najít ho, i když jej dobře znáte, není žádná prča. A že instituce perfektně dodržují zákony.

Dějství první. Ta fotka nahoře, to jsou mistři světa v házené z roku 1967. Dostal jsem v květnu úkol:" Najdi mistra světa, který bydlí v Tvém městě a nemáme na něj spojení. V Praze se koná velká akce s hlavním námětem - připomenout si chvíle z roku 1967, tedy padesátileté výročí, neboli půlstoletí od tohoto mimořádného sportovního úspěchu!". Tedy chvíle, které se pak (možná s výjimkou stříbrných medailí na OH v Mnichově) nikdy už zatím nezopakovaly. (A asi v dohledné době, s trochou pesimismu, nezopakují.) Totiž zisk světového prvenství a tím pádem zlatých medailí na světovém šampionátě ve švédském Västeras. "A sděl nám jeho adresu či telefon, ať jej můžeme oficielně pozvat", přišla výzva z pražského ústředí házenkářského sportu.

Není nic jednoduššího, řekl jsem si, jeho telefonní číslo mám přece v mobilu, známe se a chvíli, když už se jeho kariéra chýlila ke konci, jsme spolu i hráli v jednom mančaftu. A telefonní číslo Mistra světa, které jsem měl v mobilu, tak bylo nahlášeno do Prahy. Termín akce se přiblížil. A znovu telefon z Prahy - "to číslo je nedostupné, je třeba zjistit adresu či platné číslo Mistra!" Našel jsem si Mistrovo jméno na internetu a zjistil, že na jaře t.r. vystoupil z vedení Bytového družstva vlastníků v jedné místní ulici. I našel jsem současné vedení, někde i s telefony, že bych se zeptal, kam M. zmizel, ale k nim jsem se nedovolal. Vědouce, že Mistr dělá jako technický manažer v jednom z obchodních řetězců v našem městě, zavolal jsem tam. Ne, tady Vám nic neřekneme, navíc jmenovaný odešel na jaře do důchodu.

Volám do Prahy na centrální adresu řetězce. "Prosím Vás", odpoví mi, "přece si nemyslíte, že Vám budeme sdělovat nějaké osobní údaje, vždyť to zákon zakazuje." A měli (asi) pravdu. Přemohl jsem lenost a do našeho hypermarketu jsem se vydal. V informacích mi "samozřejmě" nic neřekli, takže jsem chytil jednoho z "makáčů", kteří tam u technické buňky pokuřovali a povídám: Nemáte telefon na M.? "No samozřejmě, jen ho najdu v mobilu." A tak zásoben novým tlf. číslem odcházím spokojeně domů a číslo hlásím do Prahy. Akce je už za čtrnáct dní. Za tři dny znovu telefonát z Prahy - "číslo je nedostupné!" (To číslo, zřejmě, bylo služební, a když M. odcházel do důchodu, musel mobil i s číslem zřejmě vrátit.) Jelikož, nevím proč, jsem měl nějak zafixováno, že nově M. bydlí na druhé straně řeky Labe v ulici Ž. rozjel jsem se tam. Ulice je to dlouhá - to neobsáhnu.

I zašel jsem na Úřad městského obvodu - sdělte mi prosím adresu pana M. - mistra světa, prosím! "Ne, to nelze, zákon nedovoluje osobní údaje uvádět." Takže nic. Ještě známý, co má známého u policie: Nemohl by se mi někdo tam u policajtů na to podívat? "Ne, už jednou jsem chtěl něco podobného a řekli, že ne," říká kamarád. Týden před pražskou akcí se hrál v Mostě mezistátní zápas házenkářek Česko - Turecko. Činovník svazu, který tam z Prahy byl, zajel i do našeho města. Proč? Hledat Mistra světa, když se to mně nepodařilo. A taky neuspěl. Velká akce v Praze nastala. Přijeli Nejlepší házenkáři světa z posledních let i trenéři posledních mistrů světa a hrály se zápasy Československo - Výběr světa. A bylo plno slávy a vzpomínání. Můj Mistr světa z našeho města tam nebyl! Za týden jsem jej potkal na hlavní třídě, šel volně po chodníku na druhé straně ulice proti mně, ale ani jsem se nezastavil. Bylo po všem.

Dějství druhé. Tuto nadcházející sobotu 9. září se koná velká sláva v házenkářských Lovosicích. Koná se zde celovíkendový Házenkářský festival mládeže, nebo jak se to vlastně jmenuje, v podvečer pak extraligové utkání, původně mělo být snad s Duklou Praha, ale ta snad odlétá k pohárovému zápasu na Island nebo kam a hraje se tedy mistrovský zápas s Hranicemi a po zápase vypukne setkání všech generací, které zajistily nehynoucí slávu lovosické házené, která slaví 60 let své existence. A ne ledajaké! Mnohonásobný vítěz Českého poháru, v posledních letech medailista nebo nejhůře čtvrtý v extralize, před, mám dojem třemi lety, jen vyloučení střelce sedmičky do konce zápasu za nastřelení brankáře Dukly do hlavy zamezilo zisku prvenství a zlatých medailí, vynikající mládež atd. Budou se vyhlašovat a odměňovat legendy - bude jich, co zatím vím, pět, mohl bych je jmenovat, ale má to být překvapení. No a na tuto akci se mají dostavit všichni, co v Lovosicích hráli, či se na ní podíleli. A to byl jeden čas i můj Mistr světa. Bude sláva, program, občerstvení a setkání kamarádů. A vyhodnocen i tým, kterému se podařilo před čtyřiceti lety postoupit poprvé do nejvyšší soutěže. Snímek dole ukazuje tým z roku 1974, který bojoval několik let na špici druhé nejvyšší soutěže a řada jeho hráčů pak tu extraligu v roce 1977 vybojovala.

"Ty máš určitě spojení na bývalého reprezentanta B. na Island, dej nám spojení či ho informuj. No a samozřejmě i Mistra světa, co žije v Tvém městě - jeho adresu bychom taky potřebovali", pravili Lovosičtí, mezi nimiž jsem delší dobu jako hráč a pak i jako trenér působil. Neřekl jsem, že jsem ho před dvěma měsíci hledal - a nenašel. Nevzdám to! Na chalupě jsem byl na televizním přenosu fotbalu (satelit tam mám nějak nezprovozněný) u kamaráda, který tam žije trvale. A povídám mu, jak jsem sháněl Mistra. "Jó? Já jsem ho před týdnem viděl ve vedlejší zahradě na chatě u kamaráda v Tisé", povídá kamarád. No tak prosím Tě, řekni tomu do Tisé ať nám sdělí, jak se k M. dostat. "Ano, to udělám."

Po týdnu jsem se v Lovosicích zeptal a přišla, prý, odpověď - bývalý reprezentant, odchovanec města pod Lovošem, z Islandu už má letenku a přijede. Řekl jsem si, pokud na tom mám alespoň malý podíl, těší mne to. Ale co s Mistrem světa? Šel jsem znovu do obchodního řetězce v našem městě. A našel tam jiného "makáče" s nářadím v ruce. "Jo M.? No tomu jsem stavěl jako melouch garáž - tam u Čínské restaurace. A hned vedle tam bydlí!" S nadějí jsem se tam za slunečného nedělního odpoledne rozjel. Garáže ano, ale v okruhu sta metrů na každou stranu M. nikdo neznal. Nikdo podobný tam nikdy prý nebydlel. Vydrž, řekl jsem si a ještě jednou jsem zajel do Nejmenovaného řetězce. V informacích mi, bylo to jak už víme v neděli, řekli, že ano, opravdu šel M. na jaře do důchodu, a ať tam nechám své tlf. číslo a manažerka mi v pondělí zavolá a řekne mi na něj spojení. Nezavolala. Ale já už předtím, vycházejíce ze vchodu řetězce nelenil, a vrátil se. Jdu za ochrankou - neznáte Mistra světa, který tu ještě na jaře pracoval?

No jó, v takové té komůrce, co tam mají, nahlédnul jeden borec do počítače (doufám, že po těchto řádcích z toho nebude mít průser - snad ne - vždyť je to Nejmenovaný řetězec) a podává mi lístek s telefonním číslem. "To je jeho - Mistra světa!" Spokojeně vcházím do blízké předzahrádky, objednávám malou, tedy 0,4 Plzeň a telefonuji na mně vydané číslo. Zvedá to mně neznámý hlas. "Tady manažer Řetězce - ano já dělám od jara za M. Dostal jsem jeho služební telefon." Spadla mi brada, já ho snad neseženu. Tak já se toho Mistra nedovolám nebo co? No ale hlas pokračuje - "no a číslo M. Vám hned teď až to položíte zašlu esemeskou." To snad ne! Za minutu číslo mám a volám M. Ahoj, v Lovosicích, kde jsi taky jeden čas hrál, Tě chtějí pozvat na oslavu 60-ti let házené ve městě. Řekni mi, prosím, Tvou adresu. "No tady je, poslouchej." A bylo to. Adresu a taky tlf. číslo jsem předal a bylo po starostech. Konečně.

Epilog a pointa na závěr (tedy dvě):

Když mi M. sdělil svoji adresu znovu jsem se podíval na internet. Byla to ta známá, co jsem našel úplně na začátku hledání, tedy že tam M. končí ve funkci člena výboru Sdružení vlastníků bytů. Bydlí tam tedy, jak se ukázalo dál, i když jsem měl za to, že žije úplně někde jinde. A druhá pointa - ne zrovna nejveselejší. M. do Lovosic, prý, na oslavy 60-ti let házené, nedojede. Odjíždí v té době na, myslím, že draze zaplacenou, dovolenou. Tak to někdy v životě chodí! Co to stálo úsilí i času, ale proč by se člověk neangažoval pro dobrou věc, ne? A musím pochválit ty orgány - žádné osobní údaje nevydávají. Tak to má přece podle zákona být, ne?

Autor: Ervín Dostálek | pondělí 4.9.2017 8:00 | karma článku: 3.34 | přečteno: 97x

Další články blogera

Ervín Dostálek

Alternativní královna krásy a ještě nedávno charismatický sportovní mág, kterého vynechali

Kdo se nehlásí dnes k Me Too jakoby neexistoval. Co to je vlastně alternativní způsob života ? Bývalá miliardářova "étericky založená kráska" proslulá bojem proti nošení kožešin neposílá svoje děti do školy a fotí se nahá v lese..

15.11.2017 v 8:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 35 | Diskuse

Ervín Dostálek

Co říkáte "hraběcím radám" zpoza oceánů ze zahraničí? Odmrštěme malost,nechme zdravý rozum

0,3, či kolik přes 5%, dostal Kalousek jen zásluhou hlasů, pokud se nemýlím, zpoza oceánů z Austrálie či Kanady, Čechů tam žijících a právoplatně volících, bez nichž by byl zcela vyautován, sleduji i kritiku současného dění u nás.

14.11.2017 v 13:47 | Karma článku: 27.34 | Přečteno: 914 | Diskuse

Ervín Dostálek

Soupeři neuhnul, vždy čelem a natvrdo,druhý v devadesáti školí s raketou mlaďochy na kurtu

Jediným způsobem jak dosáhnout vysokého věku, je podle známého moudra, zestárnout. Ale stáří, to je poměrně relativní pojem, ne? Jó, když tehdy tekla rakije a jižní víno proudem a stoly se prohýbaly pod upečenými berany a ovcemi..

13.11.2017 v 11:02 | Karma článku: 7.87 | Přečteno: 488 | Diskuse

Ervín Dostálek

Dneska skromně: To určitě nevíte, kdo byla teta Mařka a je vám to stejně určitě jedno...

Vzala jednoleté dítě do náruče a běžela s ním někde mezi Lety a Dobřichovicemi pod les, když na vlak Praha - Beroun, pro ně německý (bylo to přece v protektorátu Böhmen und Mähren), zaútočili v pětačtyřicátém američtí "kotláři"...

12.11.2017 v 14:09 | Karma článku: 19.75 | Přečteno: 309 | Diskuse

Další články z rubriky Sport

David Procházka

Nezmar je pro Slavii výbornou volbou

V prvoligové tabulce sice ztrácí fotbalová Slavia na Viktorii Plzeň čtrnáct bodů, ale v něčem už má teď proti Západočechům navrch. Získala do svých řad na post sportovního ředitele z Liberce Jana Nezmara.

16.11.2017 v 13:42 | Karma článku: 9.91 | Přečteno: 207 | Diskuse

Přemysl Čech

Jak Rusové otrávili sport

RusŽe v Rusku a jeho spřátelených některých bývalých svazových republikách je sport podřízen státní moci a zodpovídá se mu z neúspěchů, protože úspěchy jsou přece samozřejmostí. to je věc dávno známá. Ale Rusové otrávili sport!

13.11.2017 v 12:00 | Karma článku: 20.90 | Přečteno: 1032 | Diskuse

Zuzana Růžičková

Kdo nemá na skipasy v Krkonoších, ať nelyžuje

Hlavní lyžařská střediska Krkonoš jsou z hlediska cen permanentek úplně mimo českou realitu. Stačí si vzít kalkulačku.

12.11.2017 v 17:32 | Karma článku: 40.73 | Přečteno: 7343 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Spartan Race není jen o plazení v bahně, důležitá je i běžcova psychika, říká závodník

Závod v pěti stupních pod nulou i v polední výhni uprostřed července. Nošení pytlů se štěrkem nebo plazení pod ostnatým drátem. I takhle může vypadat jeden z nejpopulárnějších běžeckých závodů Spartan Race.

6.11.2017 v 23:55 | Karma článku: 8.94 | Přečteno: 303 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Není hráč jako hráč

Asi nemá smysl srovnávat nejvyšší fotbalovou ligu v ČR a v komunistické Číně. Co však srovnávat lze jsou dvě posily v těchto soutěžích – z Izraele.

6.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 7.75 | Přečteno: 272 | Diskuse
Počet článků 383 Celková karma 10.53 Průměrná čtenost 180

Viz výše v části Představte se nám - nevím v čem se tyto dvě rubriky liší



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.